Článek
„Cítila jsem se hrozně. Samota, nespokojenost v práci, rozchod. Tak jsem si koupila kabelku. Pak boty. Pak další. Dělalo mi to radost, ale jen na chvilku. A peníze mizely,“ popisuje Petra (35), která se zpětně dívá na své „nákupní období“ jako na způsob, jak utlumit nepříjemné emoce. Dnes už ví, že nešlo o módu, ale o úlevu.
Podle zkušeností psychologů přitom Petra není výjimkou. Lidí, kteří podléhají emocionálnímu nakupování je mezi námi mnoho. Místo toho, aby negativní emoce, smutek, úzkost, samotu, stres zpracovali - mluvili o nich, odpočinuli si, šli na procházku, volí pro ně nejsnazší cestu - nakupování, a to často bez rozmyslu.
Opravdu to potřebuju? Nebo se jen cítím mizerně?
Lidé v negativní náladě mají výrazně vyšší tendenci nakupovat impulzivně. Nákupní rozhodování skutečně dočasně zlepšuje náladu, ale efekt je krátkodobý a smutek se vrací. Výzkum ukázal, že k impulzivním nákupům se uchylují stejně ženy jako muži, a to zejména ve chvílích emočního nepohodlí.
Lidé přitom mají potřebu nakupovat i bez ohledu na následky. Takové chování se může podobat závislosti, člověk se snaží „spravit si náladu“, ale místo radosti přichází pocit viny, finanční potíže, nebo skrývání účtenek před protějškem.
Tlačí nás emoce i reklamy
Marketing s emocemi pracuje vědomě. „Zasloužíš si to“, „Dopřej si“, „Malá radost po náročném dni“ – to nejsou jen hezké slogany hodných marketérů, kteří se nás snaží utišit po náročném dni. Jsou cílené tak, aby zasáhly přesně ve chvíli, kdy jsme unavení, vyčerpaní, zranitelní. A díky algoritmům sociálních sítí se k nám dostanou přesně v ten moment.
„Po rozchodu jsem začala nakupovat. Nejdřív pár maličkostí, rtěnka, tričko, šátek. Pak to přešlo ve větší věci. Každý večer jsem sjížděla e-shopy a čekala, až mi přijde balík. Když přišel, byla jsem šťastná asi hodinu. Pak zase prázdno. A tak jsem objednávala dál,“ říká Katka (33). „Došlo mi to, až když jsem neměla na nájem. Věděla jsem, že tím zaplácávám něco hlubšího.“
Katka začala chodit na terapii a zjistila, že její chování pramenilo z pocitu odmítnutí a nízkého sebevědomí. Nakupování jí dávalo pocit kontroly, bohužel jen na chvíli.

Jak z toho ven?
- Psychologové doporučují nejprve zastavit a pojmenovat emoci, která nákup spouští. Je to smutek? Únava? Nuda?
- Pomoci může také vést si takzvaný náladový deník, kam si člověk zapisuje, co, kdy a proč nakoupil.
- Zabírá i odkladový test – dát si 24 hodin, než kliknu na „koupit“.
- Samozřejmostí by mělo být vědomé nakupování, ptát se sám sebe, jestli tu věc skutečně potřebuji.
- Zásadní je pak uvědomění, že nákup není jediná forma „odměny“. Když zařadím pohyb nebo péči o sebe sama, zabírá to.
- A také přiznat si, že mám problém, a mluvit o něm s kamarádkou, partnerem nebo odborníkem. Návrat k rovnováze není o zákazu nákupů, ale o změně vztahu k sobě.