Článek
Takzvané simulační centrum na pražském Albertově se skrývá v budově Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Je to učebna, kde se studenti, ale i lékaři, sestry, záchranáři učí praktické dovednosti v prostředí, které co nejvíce připomíná to medicínské. Může to být jednotka intenzivní péče, operační sál, urgentní příjem, ale také třeba domov nebo ulice,“ vysvětluje vedoucí simulačního centra Mikuláš Mlček a provází nás jednotlivými učebnami.
Centrum za miliony
V jedné vidíme figurínu těhotné ženy, která zrovna rodí. Lékař obestřen studenty ukazuje medikům situace, které mohou při porodu nečekaně nastat.
V jiné učebně je simulována kardiologie. Pacientovi se špatně dýchá, klesá mu tlak. Profesor jeho fyziologické projevy nastavuje na počítači a mladí budoucí lékaři se snaží jeho stav vyřešit. Vykonávají nejrůznější vyšetření a podávají pacientovi léky. Na tabuli vedle lůžka vše řádně zapisují a vylučovací metodou stejně jako například v seriálu Doktor House se snaží přijít na správnou diagnózu.
Lékaři mohou na figurínách nastavit kromě zvuků i fyziologický stav, například zástavu dechu.
Přestože tito pacienti nejsou živí, jsou to očividně velké nervy. Přece jen jde o záchranu života, kde to jednou nebude jenom jako. „Figuríny jsou důležité zejména tím, že dokážou simulovat zdravotní stavy, které jsou závažné. Mohou mít nedostatek kyslíku, infarkt myokardu, poruchy rytmu, dechu a zobrazují parametry na simulovaných monitorech. Můžou se hýbat, mrkat, mluvit, dýchat anebo nedýchat,“ vysvětluje přednosta s tím, že centrum disponuje 14 simulátory včetně novorozence i pětiletého dítěte.
Jedna figurína stojí v rozmezí od 1 do 4 milionů korun. „Máme tu ale i spoustu částečných simulátorů nebo trenažérů třeba na nácvik zavedení žilní kanyly nebo na nácvik katetrizace, zavedení hrudních drénů a tak dále,“ vyjmenovává Mlček.
Bezpečný trénink
Co je ale důležité, je bezpečnost. „Tady nevadí, že se studentům chvílemi třeba nedaří. Tohle nejde trénovat na živých lidech, ale můžeme tady mít i herce. Dokonce i studenti si dělají sami sobě pacienty a tam se zase trénuje komunikace nebo se trénují jednodušší úkony, kde nevadí, že je člověk zdravý,“ usmívá se lékař a zapojuje do tréninku i reportérku Novinek.
Podle Mlčka je toto centrum velmi důležité v budoucích dovednostech našich lékařů a jejich sebevědomí. Tady se totiž naučí to, co nevyčtou z knih, nenaučí se to z žádného videa nebo na přednáškách.
Budoucí porodní asistenti při nácviku krizových situací
„To se musí zažít. Tady si studenti dávají dohromady znalosti a dovednosti tak, jak to v reálném čase budou dělat v nemocnici. Získávají první zážitky, první zkušenosti. To nejdůležitější je, že se je snažíme přimět k tomu, aby o tom přemýšleli, porozuměli tomu a utřídili si to v hlavě tak, aby jim tyto znalosti dávaly smysl.“
Ústav na pražském Albertově je druhým nejstarším fyziologickým ústavem na světě. Založil ho Jan Evangelista Purkyně a simulační centrum se sem dostalo trošičku náhodou. Budova je slavná právě tím, že zde vznikl obor fyziologie.
„Máme tady i bustu profesora Alberta, po kterém je celý Albertov pojmenován. Budova je zhruba sto let stará, a bylo tak složité v ní vytvořit moderní vysokou školu. Ale nám se to povedlo díky rekonstrukci, která proběhla před pěti lety,“ vypráví Mlček a pyšně dodává: „Ve třetím patře máme experimentální laboratoř srdeční kardiofyziologie, což je opravdový operační sál pro kategorizaci, pro léčbu infarktů a pro intenzivní péči.“
