Káva bez kofeinu vs běžná káva: Která je podle dietologů skutečně zdravější?

Oba typy kávy mají své výhody i úskalí. Zatímco běžná káva je ceněná pro své antioxidační účinky a podporu metabolismu, káva bez kofeinu může být vhodnější pro lidi citlivé na kofein, trpící nespavostí nebo vysokým krevním tlakem. Rozdíly však nekončí jen u obsahu kofeinu. Liší se i způsob zpracování, účinky na trávení či vliv na hladinu stresových hormonů.

„Hlavní rozdíl mezi běžnou a bezkofeinovou kávou spočívá v tom, že zrna určená na bezkofeinovou kávu procházejí speciálním procesem, při němž se z nich extrahuje většina kofeinu“, vysvětluje dietoložka Anar Allidina.

Tento postup sice neodstraní kofein úplně, ale značně ho redukuje. „Bezkofeinová káva obvykle obsahuje asi 2 až 10 mg kofeinu na šálek o objemu 237 ml, v závislosti na druhu zrn a metodě odstraňování kofeinu“, dodává dietoložka Vicky Koenigová.

Pro srovnání, klasická vařená káva obsahuje přibližně 95 až 165 mg kofeinu na 240 ml šálku.

Kávová zrna jsou bohatá na antioxidanty, zejména polyfenoly, kyselinu chlorogenovou a kyselinu ferulovou. Ačkoli kofein má své zdravotní přínosy, většina pozitivních účinků kávy pochází právě z těchto rostlinných látek, které proces odstraňování kofeinu neodstraní. To znamená, že bezkofeinová káva nabízí stejné zdravotní výhody jako běžná, jen bez stimulačního účinku.

Četné studie naznačují, že jak káva s kofeinem, tak bezkofeinová jsou spojeny s nižší celkovou úmrtností. To podporuje názor, že nekofeinové sloučeniny přispívají k pozorovaným zdravotním přínosům. Podle UCLA Health studie potvrzují, že obě varianty kávy obsahují tyto prospěšné látky a mohou nabídnout podobné zdravotní benefity.

Kofein sice u některých přínosů hraje určitou roli, ale je jen jednou z mnoha zdraví prospěšných látek obsažených v kávě. Díky nim můžete získat většinu zdravotních benefitů bez ohledu na to, zda pijete běžnou kávu, nebo kávu bez kofeinu.

Káva bez kofeinu nabízí většinu zdravotních benefitů běžné kávy, ale má i drobné odlišnosti. Obsahuje sice malé množství kofeinu, ale obvykle nedostačuje k tomu, abyste získali energetický efekt z každého doušku.

Na druhou stranu Koenigová upozorňuje, že lidé citliví na kofein mohou i při bezkofeinové kávě pociťovat vedlejší účinky, jako je nervozita. Často se tak děje v závislosti na způsobu přípravy.

Běžná káva přináší rizika spojená s obsahem kofeinu. Při nadměrném pití kávy se mohou objevit příznaky jako neklid, úzkost, bušení srdce, nepříjemné pocity na hrudi, zažívací potíže, nespavost a nervozita. Tyto účinky se však většinou vyskytují po více než šesti šálcích denně nebo u starších dospělých.

Kofein je také návykový. Náhlé snížení nebo vynechání kávy s kofeinem může způsobit abstinenční příznaky. Podle Národní lékařské knihovny by se kofeinu měly vyvarovat nebo jeho konzumaci omezit těhotné a kojící ženy, osoby s poruchami spánku, migrénami, úzkostí, arytmií, vysokým krevním tlakem nebo lidé užívající léky, které mohou zesilovat účinky kofeinu, například stimulanty.

Je důležité mít také na paměti, že přidání velkého množství sladidel nebo smetany může snižovat zdravotní přínosy kávy, a to bez ohledu na to, zda pijete kávu s kofeinem, nebo bez něj.

Většina zdravotních přínosů kávy pochází z antioxidantů a rostlinných látek, které se vyskytují téměř ve stejných koncentracích jak v kávě s kofeinem, tak bez něj. To znamená, že pokud nepřekračujete pět až šest šálků denně a nepřidáváte velké množství cukru, není jedna varianta výrazně lepší než druhá. Obě mohou být součástí zdravé stravy.