Hlavní obsah

I plyšová sanitka může zachránit život. S nápadem podpořit tísňovou linku přišel hradecký letecký záchranář

Hradec Králové

Anatolij Truhlář pracuje jako lékař letecké záchranné služby v Hradci Králové a stojí za řadou novinek, které záchranáři na východě Čech zavedli do praxe. Podávání transfuze za letu z místa zásahu do nemocnice je jednou z nich. Letos se mu ale podařilo přivést na svět trochu odlišný projekt – sanitní vůz v podobě plyšáka.

Foto: Jaromír Chalabala, ZZS Královéhradeckého kraje

Lékař Anatolij Truhlář s modelem sanitky v plyšovém provedení

Článek

Příběh plyšové sanitky se začal odvíjet na Aviatické pouti v Pardubicích. „Už od dětství mě práce záchranářů a jejich technika lákala, což mě přivedlo ke sběratelství modelů zdravotnické techniky. Přišlo mi ale líto, že se většina hraček vyrábí v Asii. Takže sanitky, s nimiž si děti hrají, už nevypadají jako ty, které běžně vidí na silnicích. Na leteckém dnu jsem si všiml stánku firmy, která vyrábí plyšová auta. Oslovil jsem je a nápad je zaujal,“ prozradil lékař, co stálo na počátku.

Sanitka je 45 centimetrů dlouhá, ve žlutozeleném provedení a nechybí na ní ani charakteristická battenberská šachovnice. „Není to jen hračka. Velkou pozornost jsme věnovali designu, aby co nejvíce odpovídal reálné podobě sanitek. Chtěli jsme také zpropagovat tísňovou linku 155, aby si děti toto číslo podprahově zapamatovaly. Už od čtyř nebo pěti let by měly dokázat přivolat záchrannou službu, pokud uvidí někoho v bezvědomí,“ upozornil Anatolij Truhlář.

Takové situace nejsou zas tolik vzácné. Děti v tomto věku bývají často u prarodičů na hlídání, a pokud se babičce či dědečkovi něco stane, mohou být právě ony jejich jedinou šancí na přežití. Srdeční zástavy jsou nejčastější právě ve věku kolem 70 let. A jsou to nejzávažnější případy, které urgentní medicína řeší.

Foto: Jaromír Chalabala, ZZS Královéhradeckého kraje

Číslo 155, na které se dovoláte v případě zdravotní nouze, se na hračce objevuje několikrát.

„Více než osmdesát procent případů zástavy srdce vzniká v domácím prostředí, nikoliv na ulici,“ pokračoval Anatolij Truhlář s tím, že děti od deseti let by měly umět stlačovat hrudníku, tedy poskytnout srdeční masáž.

„Ano, intenzita takových kompresí nebude stejná jako od dospělého, ale vždy je lepší udělat něco než nedělat nic. Pokud operační středisko přijme volání od dítěte, nejprve se s operátorem snaží sehnat někoho z dospělých. Ať nechá otevřené dveře a zabuší třeba na sousedy. Pokud se to nepodaří, předáváme mu instrukce, co udělat. Současně vysíláme naši nejbližší posádku,“ uvedl Truhlář.

Jen se po nich zaprášilo

Plyšová sanitka byla nejprve určena pro zaměstnance královéhradecké záchranky. K prodeji bude ale určitě i na tradičním dnu otevřených dveří, který se v Hradci uskuteční 23. května 2026. 

„Někteří lidé byli trochu skeptičtí, jestli bude zájem. Ten nakonec předčil naše očekávání. Po sanitkách se jen zaprášilo. Možná i proto, že u nás pracuje mnoho mladých lidí, kteří přivítali zajímavý dárek,“ zamyslel se Truhlář, který inspiraci pro inovace v záchranářských postupech často hledá v zahraničí.

„Snažíme se mít přehled o těch nejlepších systémech ve světě a věřím, že i my se máme čím pochlubit. Duší záchranky jsou lidé, ale bez kvalitní techniky se rovněž neobejdeme. Sanitky nebo vrtulník představují naše každodenní pracovní prostředí. A pokud se podíváme, kam se sanitky posunuly od koňských povozů, je to obrovský pokrok,“ usmál se na závěr Anatolij Truhlář.

Výběr článků

Načítám