Článek
„V devatenácti jsem měla první epizodu deprese. Já to ale tehdy nevěděla, protože to bylo v době maturity. Všichni si mysleli, že je to kvůli té maturitě, že jsem unavená, že toho bylo hodně, a tak jsme to přešli,“ popsala Košáková s tím, že od té doby se u ní střídaly deprese a mánie.
„Pořád jsem všechno přecházela, protože všichni kolem mě říkali, že teď mám zkrátka jen těžší nebo horší období. Až v sedmatřiceti, kdy jsem se zhroutila a byla hospitalizovaná, se zjistilo, že mám bipolární afektivní poruchu,“ sdělila.
Deprese u ní trvaly dva až tři měsíce, poté následovalo období klidu a následně mánie. „V době depresí jsem měla problém vstávat ráno do práce, dělat běžné úkony, jako je hygiena či jídlo. Nebyla jsem schopná zvládat základní věci a dělala jen to nejnutnější. Pracovala jsem, ale když došlo ke zhoršení, tak jsem skončila na nemocenské, která trvala tři, čtyři měsíce,“ vysvětlila žena, které pomohlo až určení diagnózy a pravidelná medikace.
Patnáct let pracovala Košáková jako sociální pracovnice. „V domově, na úřadě, dělala jsem terénní poradenství, radila lidem, s čím potřebovali pomoc. A najednou jsem se dostala na tu opačnou stranu stolu, kdy jsem potřebovala od toho sociálního systému pomoci já,“ vrátila se do let, kdy jí bylo nejhůře.
Přestat kvůli nemoci pracovat si nedovolila, protože by zůstala bez prostředků. Pomohl jí až před sedmi lety přiznaný invalidní důchod. I s ním ale pracuje jako peer asistent a pomáhá lidem z Ostravska zvládat různá duševní onemocnění.
Záleží na zaměstnavatelích
I s nimi mohou podle Evy Krestové, ředitelky ostravské organizace Spirála, pracovat. Dosud však de facto pouze na chráněném pracovním trhu. Změnu chce nastartovat právě Spirála, která jako první v moravskoslezském regionu bude využívat metodu IPS (Individual Placement and Support), což znamená Individuální umístění a podpora. Díky ní mají lidé s duševními nemocemi najít uplatnění i na běžném otevřeném trhu práce.
„Je to vyzkoušená metoda, která se nejvíce dotýká zaměstnavatelů. Je potřeba, aby byli lidem s duševními nemocemi otevření a byli schopni pro ně upravit pracovní podmínky,“ nastínila ředitelka Spirály s tím, že u zaměstnavatelů záleží na tom, jakou mají firemní kulturu, jak jsou k zaměstnání lidí s duševními nemocemi otevření, jaké mají informace a jak jsou připraveni jim příležitost poskytnout.
Krestová nepopírá, že pořád bude určitá skupina lidí raději využívat chráněný pracovní trh, který je pro ni bezpečný. „Otevřený pracovní trh je pro lidi se zdravotním znevýhodněním určitě větší výzvou, ale zároveň i větší příležitostí. Nabízí jim možnost kariérního růstu a pracovního uplatnění za stejných podmínek jako ostatním zaměstnancům,“ uzavřela.
