Článek
„Většina válek trvá delší dobu, než jaká se očekává při jejich vypuknutí. Proto se musíme, pokud jde o Ukrajinu, připravit na dlouhou válku,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru pro média německé skupiny Funke.
„Všichni chceme rychlý mír. Zároveň si ale musíme uvědomit, že pokud prezident Volodymyr Zelenskyj a Ukrajinci přestanou bojovat, jejich země už nebude existovat,“ varoval šéf NATO.
NATO's Stoltenberg steps up pressure on Germany to increase its defence spendinghttps://t.co/r0d3SvV7cV
— dpa news agency (@dpa_intl) September 17, 2023
Stoltenberg současně využil interview pro německá média a vyzval vládu v Berlíně, aby navýšila obranné výdaje, a to na vyšší úroveň, než jsou často zmiňovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
„V době studené války, kdy vládli kancléři Konrad Adenauer nebo Willy Brandt, dosahovaly výdaje (tehdejšího západního Německa) na obranu tří až čtyř procent HDP,“ uvedl šéf NATO s tím, že podobně tomu bylo i v jeho vlasti, Norsku. „Zvládli jsme to tehdy a musíme to zvládnout i dnes,“ uvedl Stoltenberg.
Dvě procenta HDP na obranu jsou minimum
Zdůraznil význam Spolkové republiky jako velké země pro obranyschopnost NATO. „Pro Alianci je obrovský rozdíl, jestli se předepsaného limitu drží, nebo nedrží největší evropská země. Dvě procenta z velkého koláče jsou více než dva procenta z malého koláče,“ řekl Stoltenberg.
Šéf Aliance připomněl jeden ze závěrů červencového summitu NATO ve Vilniusu, podle nějž jsou dvě procenta HDP na obranu jen minimem. Vyjádřil naději, že mnohé členské země NATO tento podíl překročí.
Jako bývalý předseda norské vlády podle svých slov ví, jak je těžké dát dohromady více peněz na obranu, když je nutné současně řešit výdaje na zdravotnictví, vzdělání nebo na infrastrukturu. „Když ale sílí napětí, je nutné navyšovat obranné výdaje,“ dodal Stoltenberg.
Ukrajinská armáda hlásí dobytí strategické vesnice nedaleko Bachmutu
