Hlavní obsah

Palestinský politik hájí Hitlera, k holokaustu měl prý jasný důvod

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hitler měl pro holokaust jednoznačné důvody, řekl v únoru ve vysílání egyptské televize Sada Al-Balad TV Jásir Abú Sido, představitel palestinské strany Fatah ovládající Palestinskou samosprávu. Židé podle něj plánovali Německo ovládnout a snižovali jeho ekonomické a morální hodnoty. Trvá ovšem na tom, že není žádným fanouškem Hitlera ani antisemitou.

Foto: Profimedia.cz

Oslavy 59. výročí založení Fatahu

Článek

„Několik evropských, amerických a arabských funkcionářů řeklo, že by izraelský útok proti Palestincům v Rafáhu nebyl o nic menším zločinem než holokaust,“ řekl abú Sido ve svém televizním vystoupení, které zaznamenal a přeložil Institut pro výzkum blízkovýchodních médií MEMRI. Pro své přirovnání přitom zvolil zcela nesouměřitelnou dějinnou událost, během které nacistická mašinérie se systematickou důsledností vyvraždila šest milionů příslušníků židovského národa.

„Rád bych se zeptal: Proč k holokaustu došlo? Nejsem fanda Hitlera, ale k provedení holokaustu měl jednoznačné důvody. Židům a globálnímu sionismu nabídli různá místa po světě – v Argentině, v Ugandě, na severu Sinajského poloostrova, na jihu Iráku… Ale oni si z jiných důvodů, které můžeme zmínit později, vybrali Palestinu,“ vysvětluje kultivovaně vyhlížející palestinský politik myšlenku, že židovský stát nemá na území, kde byli Židé přítomni od starověku, co dělat.

„Plánovali nad Německem převzít kontrolu,“ pokračuje politik Fatahu v tradičním antisemitském vykreslování Židů. „Začali Německo snižovat v rámci ekonomických a morálních hodnot. Hitler zareagoval tím, že Židy vyhnal do ulic olizovat chodníky. Vědí to moc dobře. Křišťálová noc je v židovských dějinách velmi dobře známá, stejně jako Noc dlouhých nožů, kdy si Židé museli na hrudníky nasadit Davidovu hvězdu a říkalo se jim ‚špinaví Židé‘,“ rozvádí svůj historický exkurs.

Byli to lichváři a vlastně ani nejsou Semité, rozjel se Abbás

Nejde ani zdaleka o první případ, kdy se členové nejsilnější palestinské strany dopustili ospravedlňování holokaustu. Jak píše BBC, již dva měsíce před začátkem války v Gaze prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v proslovu tvrdil, že Hitler masové vraždění Židů přikázal kvůli jejich „sociální roli“ lichvářů, a ne z nenávisti vůči judaismu.

Po příjezdu humanitární pomoci se v Gaze strhla potyčka. Izraelští vojáci pálili do davu, hájí se sebeobranou

Svět

„Říkají, že Hitler Židy zabíjel, protože byli Židé a že Evropa Židy nenáviděla, protože byli Židé. Ne. Bylo jasně vysvětleno, že s nimi bojovali kvůli jejich sociální roli, a ne kvůli jejich náboženství,“ řekl 87letý politik, který si obvinění z antisemitismu vysloužil už svou doktorskou prací o nacistech a sionismu.

Abbás také oživil dlouho opuštěnou teorii, že evropští aškenázští Židé nejsou potomky původních Izraelitů, nýbrž turkických Chazarů, kteří k judaismu konvertovali v osmém století. Jejím prostřednictvím se snaží podrýt legitimitu Izraele. I tuto teorii teď v egyptské televizi zopakoval abú Sido.

„Řeknu to nahlas a jasně – Židé pozměnili spoustu veršů Tóry, aby jim více vyhovovaly. Příklady citovat nechci, protože by mě někteří lidé mohli považovat za antisemitu, ačkoliv jsme to my Arabové, kdo jsou skuteční Semité, ne oni,“ přidal tradiční předsudky rozšířené v arabském světě.

Ačkoliv na jednu stranu členové Fatahu holokaust ospravedlňují, součástí jejich rétoriky je také přirovnávání Izraele k nacistickému Německu. Několik měsíců před začátkem konfliktu v Gaze Abbás způsobil poprask prohlášeními, že „Izrael lže jako Goebbels,“ nebo že se dopustil „padesáti masakrů, padesáti holokaustů.“

Antisemitismus je negativní postoj, až nenávist vůči Židům či židovské víře (judaismu). Původ slova sahá do 19. století, poprvé jej nejspíše použil v roce 1860 židovský učenec Moritz Steinschneider ve slovním spojení antisemitské předsudky v souvislosti s myšlenkami francouzského filozofa Ernesta Renana o nadřazenosti árijské rasy nad semitskou.

Později se termín objevoval v německé nacionalistické literatuře a byl namířen výhradně proti lidem židovského původu či vyznání, ačkoliv zdánlivě odkazuje na Semity obecně. Termín Semité (odvozen od biblického Šéma) je označení pro národy hovořící semitským jazykem, tedy například hebrejsky či arabsky. Vzhledem k historickému vývoji pojmu antisemitismus tak mohou být paradoxně za antisemity označeni i Arabové, byť jsou sami Semité.

Premiér palestinské samosprávy rezignoval

Blízký a Střední východ

Reklama

Výběr článků

Načítám