USA vyslaly na Tchaj-wan dvě stovky vojenských instruktorů

Úkolem instruktorů bude vylepšit výcvik tchajwanských vojáků, napsal v pondělí web Taiwan News. Podle americké armády mají obranné plány ostrova vůči případnému útoku Číny řadu nedostatků a nejsou na úrovni modernizace, jíž prochází pevninské jednotky.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen už loni v prosinci oznámila, že od příštího roku bude branná povinnost na ostrově prodloužena ze čtyř měsíců na rok.

Pentagon zatím zprávu o příletu nových instruktorů oficiálně nepotvrdil, pokud tak však učiní, půjde o významné navýšení vojenské přítomnosti USA na Tchaj-wanu. Doposud měli Američané na ostrově kolem tří desítek vojáků.

To, že USA mají na Tchaj-wanu své jednotky, poprvé veřejně potvrdila Cchaj v roce 2021 - úředně se totiž američtí vojáci stáhli v roce 1979, kdy Washington přerušil diplomatické styky s Tchaj-pejí a navázal je místo toho s Pekingem.

Agentura Bloomberg také v úterý oznámila, že Tchaj-wan nakoupí 400 protilodních střel Harpoon americké výroby. Pentagon o kontraktu na dodání 400 střel vyráběných koncernem Boeing v hodnotě 1,17 miliardy dolarů (25 miliard korun) informoval začátkem měsíce, neuvedl tehdy ale jméno kupce.

Čína vidí rostoucí vojenskou podporu Tchaj-wanu ze strany USA jako provokaci a opakovaně zdůrazňuje, že případná nezávislost ostrova je pro ni nepřekročitelnou červenou linií. V americké politice zadržování Číny ovšem Tchaj-wan svou strategickou pozicí u čínského pobřeží hraje nezastupitelnou roli.

Zatímco však USA vidí Čínu jako svého „úhlavního soupeře“, pro Evropu je říše středu nejdůležitějším obchodním partnerem a mnohé unijní státy proto odmítají americkou politiku oddělení (anglicky „decoupling“) od Pekingu.

Například francouzský prezident Emmanuel Macron, který předminulý týden při své návštěvě Číny uzavřel dvacítku obchodních dohod, varoval, že eskalace v tchajwanském průlivu není v zájmu Evropy, která by na toto téma neměla slepě následovat USA. „Být spojencem neznamená být vazalem,“ zdůraznil.