Článek
Podle novely, kterou poslala vláda do Sněmovny, klesne nezaměstnaným podpora v prvních dvou měsících ze současných 80 procent jejich předchozí čisté mzdy na 65 procent. Uprostřed podpůrčí doby zůstane na 50 procentech a na konci se zvýší ze 40 na 45 procent.
Sníží se i absolutní strop pro podporu z 80 na 60 procent celorepublikové průměrné mzdy.
Podpora se tak vrátí na úroveň, na níž byla loni, než ji minulá vláda Petra Fialy (ODS) ve snaze motivovat lidi k hledání nové práce zvýšila. „V situaci, kdy je na trhu stále vysoká poptávka po zaměstnancích, považujeme návrat k umírněnější úrovni podpory za rozumný,“ obhajuje změnu ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Zkušenost s hledáním práce má například Štěpánka Ťalská Dreslerová z Prahy. Tuto anabázi podstoupila loni. „Rozeslala jsem dvacet životopisů a na pohovor mě pozvali jen dvakrát. Ostatní mi napsali, že se na pozici nehodím. Po měsíci přitom jeden z těch inzerátů vypsali znovu,“ vylíčila.
Práci hledala čtyři měsíce a nemůže se zbavit pocitu, že v tom hrálo roli i to, že jí je přes padesát let. „Ano, pracovních nabídek může být dost. Jenže problém je, že mě k nim nechtěli,“ dodala.
Skeptičtí ke změně jsou i experti, kteří se trhu práce a sociálním věcem dlouhodobě věnují. Jedním z důvodů, proč vláda Andreje Babiše (ANO) ke změně přistoupila, je to, že výdaje na podporu po letošní úpravě vzrostly. Slibuje si od toho, že příští rok ušetří až pět miliard.