Hlavní obsah

USA sníží financování obrany evropských zemí sousedících s Ruskem

2:45
2:45

Poslechněte si tento článek

Spojené státy sníží svou vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem. Podle listu Financial Times je tento krok součástí amerického naléhání na Evropu, aby dávala více peněz na svou obranu. Dotkne se především Estonska, Litvy a Lotyšska.

Foto: Mark Schiefelbein, ČTK/AP

Americký prezident Donald Trump

Článek

Pentagon informoval evropské diplomaty, že USA již nebudou financovat programy zaměřené na vojenský výcvik a vybavení armád východoevropských zemí, jež by se mohly ocitnout v první linii konfliktu s Ruskem.

Představitel Bílého domu podle Financial Times uvedl, že tento krok je v souladu s úsilím amerického prezidenta Donalda Trumpa o „přehodnocení a reorganizaci“ zahraniční pomoci a odpovídá nařízení, které vydal v první den svého nástupu do úřadu. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent HDP.

Foto: Mindaugas Kulbis, ČTK/AP

V Litvě se nacházejí alianční jednotky chránící východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO). Na snímku američtí vojáci.

Financování programu vojenské podpory pro evropské země sousedící s Ruskem se až dosud odehrávalo v rámci programu pod označením Sekce 333. Ten spadá pod americké ministerstvo obrany a americký Kongres jej schválil až do září 2026. Podle listu ale Trumpova administrativa nepožádala o jeho prodloužení.

Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 dostala 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy Kč), což je zhruba 29 procent celosvětových výdajů v rámci zmíněného programu. Klíčovými příjemci jsou Estonsko, Litva a Lotyšsko. Ukončení programu bude pro Evropu znamenat ztrátu stovek milionů dolarů ročně.

„Pomýlené“ rozhodnutí

Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za „pomýlené“. „Je to chybný krok, který vysílá naprosto špatný signál, když se snažíme dostat (ruského prezidenta Vladimira) Putina k jednacímu stolu (ohledně Ukrajiny) a odradit ho od další agrese,“ poznamenala. Mohlo by to také ohrozit americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude kvůli škrtům zredukován, doplnila.

V ohrožení je také Baltská bezpečnostní iniciativa, což je další program vytvořený na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA loni pro iniciativu schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy Kč). Bílý dům však zatím nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok.

Omezení a škrty programů pro Evropu přichází podle Financial Times v době, kdy se Elbridge Colby, náměstek ministra obrany USA pro politické záležitosti, snaží přesunout americké obranné zdroje do Indo-Pacifiku s cílem podpořit odstrašující sílu a snížit pravděpodobnost konfliktu s Čínou o Tchaj-wan.

Výběr článků

Načítám