Článek
Ukrajinci budou jednat s Američany již potřetí během dvou dní, sdělil na Facebooku Zelenskyj. „Ukrajina se nevyhýbá ani nejobtížnějším otázkám a nikdy nebude překážkou míru,“ napsal prezident. Podle Zelenského ale „mír musí být důstojný“ a to závisí na partnerech a na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku.
Ukrajinu budou podle prezidenta na středečním jednání zastupovat vyjednavači Rustem Umerov, David Arachamija a Oleksandr Bevz, náčelník generálního štábu Andrij Hnatov, nový šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.
Budanov ve středu na Telegramu oznámil, že existují konkrétní výsledky dosavadních jednání, byť nemohou být všechny zveřejněny. „Ukrajinské národní zájmy budou chráněny,“ uvedl Budanov bez podrobností. Také on potvrdil, že jednání v Paříži pokračují.
Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, přičemž v posledních týdnech na Západě zesílilo diplomatické úsilí s cílem válku ukončit. Zmíněné územní otázky zůstávají podle Zelenského největší překážkou v mírovém procesu.
Rusko má pod kontrolou zhruba pětinu Ukrajiny, včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014. Na Donbasu okupuje přibližně 90 procent území a v Záporožské a Chersonské oblasti kolem 75 procent. Všechny tyto regiony požaduje celé. Kyjev se jich odmítá vzdát, přičemž USA podle něj přišly s myšlenkou vytvoření takzvané volné ekonomické zóny v částech Donbasu, ze kterých by se Ukrajina eventuálně stáhla. Záporožská jaderná elektrárna je považována za největší v Evropě a leží na ukrajinském území; hned zkraje invaze se jí však zmocnila ruská invazní vojska.
Elektrárna v konsorciu, navrhují USA
Spojené státy podle Zelenského navrhují správu ve společném konsorciu rozděleném na třetiny mezi Moskvu, Kyjev a Washington. To ale prezident ještě v prosinci považoval za „velmi nevhodné a zcela nereálné“.
V Paříži v úterý jednali také lídři zemí tzv. koalice ochotných, což je označení pro země podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí. Francie a Británie v rámci schůzky podepsaly společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Jeden z jejích bodů zmiňuje záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona text schválili všichni lídři koalice ochotných. Český premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že Česko se svými vojáky podílet nebude.
