Článek
Dramatické události vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb, které se konalo loni 21. listopadu. Volební komise vyhlásila jejich vítězem proruského premiéra Viktora Janukovyče, který měl podporu odstupujícího prezidenta Leonida Kučmy.
Opozice se ale kvůli zfalšování voleb vzbouřila a události nabraly dramatický spád. V centru Kyjeva se shromáždilo přes 100 tisíc příznivců opozice a protesty se přenesly i do dalších měst, převážně na západě Ukrajiny, kde zvítězil Juščenko, vítěz prvního kola voleb.
Volební kampaň obou rivalů provázely kriminální aféry, Juščenko byl zřejmě v jejím průběhu otráven pracovníky tajných služeb. Přežil prudkou otravu jen pouze díky rychlé hospitalizaci ve Vídni.
Ukrajina: západ pro Juščenka, východ fandí Moskvě
Ukrajina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory - převážně agrární a chudší západ a východní, rusky mluvící průmyslové regiony. Následovalo období chaosu a některé regiony hrozily odtržením. Usmíření přineslo až ústavní přerozdělení moci ve prospěch parlamentu. Opakované druhé kolo se konalo 26. prosince a po několika zamítnutých protestech Janukovyče byl letos 23. ledna Juščenko inaugurován. Na opakování voleb trvali také představitelé EU, NATO i USA, odlišný postoj zastávalo Rusko.
Juščenko poté jmenoval novým šéfem vlády charismatickou bývalou vicepremiérku Tymošenkovou a vláda vyhlásila boj korupci. První na řadě měla být pochybná privatizace z dob minulých, ale oba bývalí spojenci nakonec kvůli obavám podnikatelů i investorů podepsali memorandum o platnosti privatizace.
Jedinou výjimkou se stala společnost Kryvorižstal. Největší ukrajinské ocelárny původně koupili Viktor Pinčuk, zeť Kučmy, a další magnát Rinat Achmetov za 800 miliónů dolarů, a to i přes vyšší nabídky ze zahraničí. Dlouhou právní bitvu o Kryvorižstal stát vyhrál letos v červnu, firmu získal opět do svých rukou a v říjnu ji prodal největšímu světovému výrobci oceli Mittal Steel.
Popularita Juščenka však stále klesá a vinu na tom nese slabá ekonomika, inflace, klesající životní úroveň a skandály ve vládních kruzích. V prvních devíti měsících letošního roku zpomalil růst ekonomiky na 2,8 procenta z loňských 13,4 procenta, což bylo nejslabší tempo růstu za posledních pět let.
Korupce krouží i okolo týmu prezidenta Juščenka
Vládní krizi rozpoutal dnes již bývalý šéf prezidentské kanceláře Oleksandr Zinčenko, který při odchodu z funkce počátkem září obvinil několik nejvyšších státních úředníků, včetně oligarchy a šéfa vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Petra Porošenka, z korupce.
Několik dní poté Juščenko kvůli údajnému nedostatku "týmového ducha" odvolal vládu Tymošenkové. Skrytým důvodem však byly právě rostoucí hospodářské problémy. Ještě před pádem vlády také rezignovali další vysoce postavení činitelé včetně Porošenka.
Juščenko poté s problémy prosadil svého kandidáta na premiéra, kterým se stal méně známý gubernátor Dněpropetrovské oblasti Jurij Jechanurov. Musel však kvůli tomu uzavřít v parlamentu spojenectví se svým nepřítelem z "oranžové revoluce" Janukovyčem, což mu část jeho spolupracovníků nemůže zapomenout.