Článek
Když prezident Donald Trump v neděli oznámil dohodu USA s Íránem a ohlásil „otevření“ Hormuzského průlivu, jeho příspěvek na Truth Social končil slovy: „Lodě světa, nastartujte motory. Nechte ropu proudit!“ Později doplnil, že provoz v průlivu bude obnoven v pátek po podpisu dohody.
Podle investigativního týmu BBC Verify však obnova provozu ve strategické úžině, kudy tankery před válkou převážely pětinu světové ropy a ještě více zkapalněného zemního plynu, nebude zatím nijak jednoduchá.
První důvod: bezpečnost a ochrana
„Vzhledem k současnému stavu by k proplutí Hormuzským průlivem byl zapotřebí extrémně statečný kapitán,“ řekl BBC Verify Martin Kelly z krizové firmy EOS Risk Group.
Od konce února, kdy Írán začal Hormuzský průliv fakticky blokovat, střílel na lodě, které se pokoušely projet bez jeho svolení. Situace se navzdory elektronickému podpisu dohody mezi USA a Íránem příliš nezměnila.
Stanice NBC News s odvoláním na amerického činitele, který si přál zůstat v anonymitě, uvedla, že Írán každou noc vysílá několik dronů směrem k nákladním lodím v Hormuzu. Americké armádě se je podle stanice daří sestřelovat dříve, než by mohly ohrozit komerční či vojenské lodě v oblasti.
USA v oblasti navíc zavedly 13. dubna námořní blokádu přístupu k íránským přístavům a od té doby vyřadily z provozu devět plavidel, které se ji pokusily porušit. Většinou šlo o zásah raketami Hellfire do strojovny.
Satelitní snímky z pondělí 15. června ukazují čtyři americké válečné lodě poblíž americké blokádové linie u vstupu do Ománského zálivu. „Musíme počkat pár dní, možná do pátku, abychom viděli, jak to bude v Hormuzu doopravdy vypadat,“ řekl Kelly.
Druhý důvod: hrozba min
Írán na začátku konfliktu pohrozil, že pokud bude napadeno jeho pobřeží nebo ostrovy, umístí v Perském zálivu „různé typy námořních min, včetně plovoucích min, které lze odpálit z pobřeží“. Od té doby nadnárodní Společné námořní informační centrum i ománské Centrum pro námořní bezpečnost opakovaně varovaly před „plovoucími“ objekty, u nichž je podezření, že jsou miny. Také americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Írán „zaminoval velké úseky Hormuzského průlivu“.
Odstranění těchto min je nezbytným prvním krokem k návratu námořní dopravy na předválečnou úroveň, ale odminování bude pomalý proces, který by podle expertů mohl trvat od 30 dnů až po šest měsíců.
Minolovky budou muset vyčistit dostatečně široký kanál, aby se námořní doprava mohla pohybovat do Hormuzského průlivu a z něj současně. K této „práci“ se hlásí Spojené království a Francie, které do oblasti už vyslaly příslušné lodě. Jsou na cestě: britská podpůrná loď RFA Lyme Bay, která byla vybavena vybavením pro odminování, byla v pondělí spatřena u letecké základny RAF Akrotiri na Kypru.
Třetí důvod: mýtné nebo poplatky
Jelikož je to přirozená vodní cesta skrz teritoriální vody Íránu a Ománu, plavidla odedávna mohla proplouvat Hormuzským průlivem bez placení. Podle Spojených států je volný průjezd Hormuzem součástí mezinárodního zvykového práva. Teherán se ale během konfliktu s USA a Izraelem snažil prosadit svou suverenitu nad průlivem. Zřídil mimo jiné „Perský úřad pro průliv“, který by měl podle něj vydávat „povolení k bezpečnému průplavu“.
Trump v neděli prohlásil, že průliv bude otevřen bezplatně. Iránská agentura Fars ale informovala, že podle nové dohody s USA by průliv spravoval Írán ve spolupráci s Ománem, včetně výběru „servisních poplatků“ za lodě proplouvající touto vodní cestou.
„Není jasné, jaké služby by takový poplatek pokrýval,“ řekl Naveen Das, hlavní analytik pro ropu ve firmě Kpler, která se zabývá analýzou obchodu a lodní dopravy. To by se rejdaři mohli dozvědět během vyjednávacího období mezi Íránem a USA po podpisu páteční dohody. Odborníci se ale již nyní shodují na tom, že je nepravděpodobné, že by Teherán dovolil lodím proplout Hormuzským průlivem tak volně, jako tomu bylo před začátkem konfliktu.
Hormuzský průliv
