Článek
Tálibán v letech 1999-2001 několikrát dával na srozuměnou, že z jeho strany nestojí vypovězení šéfa teroristické sítě al-Kajdá nic v cestě.
"Můžete ho mít, jakmile budou Američané připraveni. Řekněte nám zemi a my ho vydáme," sdělil tálibánský ministr zahraničí Ahmad Mutavákil Mohabbatovi, který tehdy vystupoval jako prostředník.
V listopadu 2000 mělo dokonce dojít k tajnému setkání zástupců Tálibánu a USA ve Frankfurtu nad Mohanem. Podle Mohabatta Afghánci přijeli na schůzku v jednom z frankfurtských hotelů s řadou nabídek. Mimo jiné byli připraveni dopravit bin Ládina do třetí země, aby mohl být postaven před Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
Na americkém velvyslanectví v Pákistánu měly poté obě strany vyjednávat o místě a době předání Usámy. Navzdory ochotě Tálibánu se pak až do 11. září 2001 další kolo rozhovorů už nekonalo.
"Až po teroristických útocích na New York a Washington se vyjednavači setkali u jednoho stolu, tentokrát v pákistánské Kvétě," uvedla ZDF. Podle Mohabatta Spojené státy trvaly na bin Ládinově vydání do 24 hodin, což Tálibán nebyl schopen technicky v žádném případě zvládnout.
Němec Elmar Brok, předseda zahraničního a bezpečnostněpolitického výboru Evropského parlamentu, potvrdil ZDF Mohabbatovo tvrzení.
Brok působil jako zprostředkovatel mezi USA a Mohabbatem.
