Článek
Jihoafrickou republiku mnoho bělochů opustilo poté, co tam v roce 1994 skončila vláda bělošské menšiny. Jako důvod tito emigranti často uvádí právě tamní kriminalitu nebo obtíže s hledáním zaměstnání. V posledních letech se ale do JAR po tisících vrací, informuje agentura Reuters.
Posledním rokem, pro který jsou o návratech migrantů do JAR kompletní statistiky, je rok 2022, kdy se do země vrátilo téměř 15 tisíc bělochů. Dalším ukazatelem je zvýšený počet dotazů od emigrantů, jenž před návratem zjišťují, jaké mají na jihoafrickém pracovním trhu vyhlídky, se kterými se v posledních měsících potýkají tamní pracovní agentury.
Mezi Jihoafričany, kteří se do domoviny chtějí vrátit, je například třiapadesátiletý Andrew Veitch, jenž se v roce 2003 přestěhoval do Kalifornie. JAR opustil po incidentu, kdy na něj někdo mířil pistolí. Nyní se však domnívá, že v USA jsou větší hrozby. Konkrétně zmínil časté masové střelby či násilí páchané agenty Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Lidi tu střílí za denního světla. Střílí a zabíjí americké občany. Na takovém místě žít nechci,“ uvedl Veitch, jenž se hodlá vrátit v průběhu letošního roku.
Ve svém prohlášení narážel na lednové incidenty z Minneapolisu, kde agenti ICE zastřelili matku tří dětí Renée Goodovou a zdravotníka Alexe Prettiho. Členové Trumpovy administrativy tvrdí, že tak učinili, protože je Goodová a Pretti ohrožovali, ale jejich verzi událostí vyvrací videozáběry incidentů. Goodová, která se měla agenty pokusit přejet, auto ve skutečnosti stáčela směrem pryč od nich a Pretti u sebe sice měl zbraň, ale vůbec po ní při potyčce s agenty nesáhl.
To, že jihoafričtí běloši žijící v USA nyní africkou zemi vnímají jako bezpečnější, je obzvláště paradoxní vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa od loňského května Afrikáncům, potomkům evropských osadníků, nabízí status uprchlíků. Této nabídky zatím využilo přibližně 3,5 tisíce lidí.
I ti ale jako důvod migrace nejčastěji uvádí vysokou kriminalitu v africké zemi a obtíže s hledáním práce. Jihoafrické pracovní zákony totiž momentálně usilují o nápravu nevyrovnaného obsazení pracovních pozic z dob apartheidu, což znamená, že zaměstnavatelé opravdu často dávají přednost nebělošským uchazečům. I tak je nezaměstnanost mezi černochy (35 procent) stále výrazně vyšší než mezi bělochy (8 procent).
Trumpova slova o systematickém útlaku či dokonce genocidě bělochů uprchlíci nepotvrzují. Nepotvrzují je ani statistiky, protože většinu obětí násilných zločinů v JAR úměrně s etnickým složením obyvatelstva tvoří černoši. Výjimkou dlouhou dobu byly vraždy farmářů, kde byly oběťmi častěji běloši, ale i na této frontě se podle policejních statistik situace obrátila.
V JAR se jim žije lépe
Že je migrace z JAR a zpět převážně ekonomická, dokazuje i to, že velká část lidí, kteří se do africké země vrací, na dálku stále pracuje pro zahraniční zaměstnavatele. Jedná se často také o lidi, jenž si mohou dovolit bezpečnostní systémy, které snižují riziko, že se stanou obětí zločinu. Tím eliminují dvě největší negativa života v JAR, a naopak si mohou vychutnat jeho pozitiva.