Hlavní obsah

Toxické úlomky čínských raket sbírají místo armády ručně brigádníci

Právo, pur

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Armáda už před lety předala terénní shromažďování toxických trosek vesmírné techniky civilním složkám. „Váží to několik tun, padá to z výšky desetitisíců metrů a má to sílu jako bomba,“ popsal Ťiang Ťien-min, stranický šéf protiletecké civilní obrany jižní provincie Kuej-čou, novinářům složitou práci svého úřadu.

Článek

Mínil tím přídavné startovací raketové motory, které pomáhají vynášet čínské satelity do vesmíru, ale poté se rozpadají a spolu s dalším toxickým materiálem zasypávají Zemi. Dříve se o sběr jedovatého odpadu starala armáda, ale v roce 1987 tuto činnost přenechala civilistům. Zdravotní rizika přitom nejsou malá – do práce v terénu jsou kampaňovitě zapojeny tisíce místních obyvatel.

Obavy z toxického paliva hydrazin

Jak napsal hongkongský South China Morning Post (SCHMP), když předminulou neděli startovala další čínská družice, obyvatelé žijící pod její letovou drahou byli pod velkým finančním a politickým tlakem, aby vyrazili sbírat trosky prvního stupně rakety Dlouhý pochod. Vzdor varování před kontaminací karcinogenním raketovým palivem – hydrazinem.

Podle SCHMP byli „lovci“ v Čuangské autonomní oblasti Kuang-si finančně odměněni, když našli kusy palivové nádrže nebo jiné zbytky, přičemž místní stranická organizace udělala z akce politickou brigádu.

„Často spadnou úlomky v nějakém hlubokém lese,“ citoval deník členy civilní protiletecké obrany ze sousední provincie Kuej-čou. „Technikou se to sbírat nedá. Musíme spoléhat na ruce a záda zemědělců, kteří nám předměty dopraví na lépe přístupné místo.“

Jak napsal zpravodaj britského listu The Guardian, hydrazin – používaný v pomocných motorech – je prudce jedovatý a může pronikat kůží. V nízkých dávkách působí problémy s dýcháním a nevolnost. Při delším působení může poškodit játra a reproduktivní orgány, nebo je příčinou nádorů.

Obavy z podobných chemických látek byly jedním z důvodů, proč NASA varovala obyvatelstvo, aby se nedotýkalo trosek raketoplánu Columbia, když explodoval 1. února 2003 nad Texasem.

Trosky spadly i do kuchyně

Činitelé Kuang-si nebyli k dispozici, když se The Guardian sháněl po podrobnostech sběru trosek, ale list Žen-min ž’-pao otiskl snímky množství předmětů, které přistály v obcích oblasti či v jejich okolí. Podle China News Agency kusy železa poškodily vládní úřad v Tati, napadaly do kuchyně jedné domácnosti a založily malé požáry v horských lesích u dvou vesnic.

Před startem úřady evakuovaly 100 tisíc obyvatel, dva tisíce pak mobilizovaly ke sběrnému čištění. Zemědělci, jejichž půda byla poškozena, budou odškodněni. Zpráva nezmiňovala specificky vesničany, ale hovořila o komunistických kádrech a „civilních dobrovolných vojácích“, kteří při operaci plnili důležitou úlohu.

Přes 50 podobných operací se uskutečnilo už dříve, a to přes naléhání, aby se startovací rampa přesunula z hustě obydlené oblasti. Prostor dopadu trosek zahrnuje sedm měst, 19 okresů a přes dva milióny lidí, dodal The Guardian.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám