Sirotky v Japonsku po katastrofě vychovávají příbuzní

Sedmiletý Sora Sasaki z přístavu Sasaki v prefektuře Iwate přišel o maminku, která jej po rozvodu vychovávala. Zatímco maminku, pojišťovací agentku v nedalekém Ocuši, smetla vlna při cestě do práce, jeho 11. března hlídali prarodiče. Všichni tři tak pohromě unikli.

Sasakiho šedesátileté babičce zazvonil mobil jen okamžik poté, co se rozezněly sirény. Když jej zvedla, byl už hluchý. Dcera už nestačila nic říci.

„Možná to bylo lepší. Věděli jsme, že jí nemůžeme pomoci,“ tvrdí Sasakiho dědeček. Jeho manželku zasáhla tragédie natolik, že se ještě donedávna bála vykoupat ve vaně. Vlna tsunami v Ocuši vymazala domy, vyvrátila stromy z kořenů a rozmetala hroby.

„Říci pravdu jsme se vnoučkovi odvážili až po týdnu. To už věděl, že se stalo něco zlého, protože máma nepřicházela domů,“ vzpomíná v listě The Japan Times chlapcův jednašedesátiletý dědeček.

Záchranáři po dvou týdnech nakonec našli poničené auto, které chlapcova matka řídila, když ji zasáhla vlna. Tuny vody otočily během chvilky vůz na střechu jako hračku a odhodily jej stranou. Tělo řidičky se podařilo objevit teprve loni v září.

„Vítej doma, mamko. Doufám, že odpočíváš v klidu,“ řekl hoch poté, co mu dědeček podle tradice jemně vložil do dlaně jednu z kostí z těla matky. Dědeček neodešel do důchodu, jak si před 11. březnem plánoval, a jelikož mu zaměstnavatel vyšel vstříc, pracuje dále jako pokrývač. Protože vnuk letos chodí do 1. třídy, hodlá pracovat ještě deset let, než Sora nastoupí na střední školu.

„Jako budoucí muž si určitě projde obdobím vzdoru. S manželem Soru vychováváme, ale současně i on vychovává nás,“ podotýká babička.

Než jde spát, usedá Sora před rodinný oltář, dívá se na máminu fotku a popřeje jí dobrou noc.