Článek
Moskva ve své žádosti argumentuje i tím, že Rada by se neměla stát „nástrojem, který slouží politické vůli jedné skupiny zemí“, což je velmi pravděpodobně odkaz na Západ.
Hlasování, které proběhne v New Yorku 10. října, bude zahrnovat všech 193 členských států OSN. Rusko přitom menším zemím za jejich hlasy nabízí dodávky zbraní i obilí, informovala BBC s odvoláním na diplomatické zdroje. „Je tak docela dobře možné, že Rusko se do Rady zase vrátí,“ podotýká stanice.
O dvě křesla vyhrazená pro země střední a východní Evropy se Rusko utká s Albánií a Bulharskem.
Ruského opozičního politika Kara-Murzu převezli do trestanecké kolonie na Sibiř. Má tam strávit 25 let
České předsednictví i kontroverzní členové
Rada OSN pro lidská práva sídlící v Ženevě má celkem 47 členů, každý je volen na tříleté období. Nynějším předsedou orgánu je český velvyslanec Václav Bálek. Česko bylo do Rady zvoleno v loni květnu, když obsadilo uvolněné křeslo právě po vyloučeném Rusku.
Rada dohlíží na dodržování lidských práv ve světě a podává o situaci v jednotlivých zemích zprávy, nemá však vynucovací pravomoci. Členskými zeměmi tohoto orgánu byly či jsou i země jako Saúdská Arábie, Čína, Eritrea nebo Kuba, které byly pro porušování lidských práv samy kritizovány. V roce 2003 byla například předsednickou zemí zvolena Libye - v době, kdy zemi tvrdou rukou vládl diktátor Muammar Kaddáfí.
V Radě OSN pro lidská práva Rusko podpořila pouze Eritrea
Bálek bude předsedou Rady OSN pro lidská práva
