Článek
„Norsko si drží první místo již desátý rok po sobě, zatímco Eritrea je poslední již třetí rok po sobě. Sýrie po pádu Asada zaznamenala v žebříčku Index 2026 největší zlepšení svobody tisku ze všech zemí a teritorií, když se v něm posunula o 36 míst,“ uvádí se ve zprávě.
Situaci v Česku hodnotí autoři přehledu jako „uspokojivou“, když ze 180 zemí skončilo na 11. místě - o jednu příčku níže, než loni. „Ačkoli Evropský zákon o svobodě médií (EMFA) zaručuje nezávislost a udržitelnost médií – zejména veřejnoprávních – v rámci Evropské unie je pravidelně podkopáván národními legislativními projekty. Tak tomu bylo v Maďarsku (74. místo) za odcházející vlády Viktora Orbána, a také v lépe hodnocených zemích, jako je Slovensko (37. místo), Litva (15. místo) a Česká republika (11. místo),“ podotýkají RSF.
„Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku,“ napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová.
Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní.
„Právní ukazatel Indexu se za poslední rok nejvíce snížil, což je jasným signálem, že žurnalistika je celosvětově stále více kriminalizována. V Americe se situace výrazně vyvinula, Spojené státy klesly o sedm míst a několik latinskoamerických zemí se propadlo hlouběji do spirály násilí a represí,“ podotýkají dále RSF.
