Článek
Hodnocení amerických a západních zpravodajců podle stanice CNN naznačovala, že Putin byl až donedávna přesvědčen, že se válka vyvíjí v jeho prospěch, a doufal, že v ní bude pokračovat, aby se zmocnil celé Ukrajiny.
V posledních měsících si ale začali všímat, že Putin změnil své myšlení a začal se orientovat na záchranu těžce zkoušené ruské ekonomiky a upevnění kontroly nad okupovanými územími.
Tento vývoj nahrává americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho vyjednavačům, kteří se domnívají, že ruský vládce by mohl být ochotnější zvážit potenciální mírovou dohodu více než v minulosti.
Americký prezident Donald Trump
Trump totiž bez ohledu na americkou „změnu přístupu“, podle níž USA už nebudou mezi Moskvou a Kyjevem vystupovat jako mediátor, stále doufá ve zprostředkování mírové dohody.
„Všechno to skutečně závisí na tom, co jsou USA ochotny položit na stůl, aby Putin mohl nejen prohlásit, že zvítězil na domácí půdě, ale aby měl skutečně pocit, že dosáhl něčeho, co stojí za významnou pauzu, a pak se možná někdy později znovu pustil do boje,“ uvedl podle CNN vysoký představitel západních zpravodajských služeb.
Kreml chce odvést pozornost
Podle tohoto zdroje Kreml doufá, že zlepšení vztahů s USA „odvede pozornost po dobu taktické pauzy a že pak bude moci využít kombinaci vojenských, ekonomických, informačních a politických nástrojů k dosažení všech Putinových cílů na Ukrajině i mimo ni“.
Část západních zpravodajců již dlouho nepochybuje o tom, že Putin a lidé kolem něj místo vyjednávání o příměří a míru jen „zdržují“, aby prodloužili své vojenské tažení v sousední zemi.
Podle expertů je ale zjevné, že se ruská ekonomika po třech letech války na Ukrajině zadrhává: ruský HDP letos přestal růst. Aktuálně ruskou ekonomiku silně sráží pokles cen ropy na světových trzích. Způsobily jej obavy z možné globální recese v důsledku celní politiky amerického prezidenta Trumpa. Přispělo k němu i rozhodnutí kartelu OPEC urychlit zvyšování objemu těžby ropy.
Ruský rozpočet na letošní rok počítal s průměrnou cenou ropy Urals těsně pod 70 dolary (zhruba 1530 korun) za barel. Místo toho se ale pohybuje kolem 50 dolarů (1100 korun) za barel. Výnosy z prodeje ropy a plynu tvoří zhruba třetinu ruského rozpočtu. Zlevnění ropy podle ruského ministerstva hospodářství připraví státní rozpočet zhruba o 15 procent příjmů z obchodování s energetickými surovinami.
