Článek
Jeho živá pochodeň vyvolala bouři, jež se jako tsunami přehnala arabským světem. Její nápor změnil a mění dál situaci ve velmi citlivém regionu. Vlna, pro niž se vžil název „arabské jaro“, rozbila zdánlivě neotřesitelnými režimy a skácela trůny diktátorů.
Po desetiletích života v Západem podporované autokracii se Tunisané vyburcovaní Buazízího pochodní vydali do ulic. „Máme toho dost! Pryč s nezaměstnaností, korupcí, cenzurou, chceme svobodu,“ volaly hněvivě rozzuřené davy.
Chcete znát příčinu? Nezaměstnanost mladých a korupce.
Prezident ben Alí do nich nechal střílet. Sebevědomí mu dodala Paříž, jež slíbila materiální policejní pomoc při drcení demonstrací. Když však v polovině ledna do lidí odmítla pálit už i prezidentova vlastní armáda, ben Alí uprchl do Saúdské Arábie.
Šok z úspěchu pak mobilizoval bezmocné v boji proti krutovládcům v okolních státech. „Arabské jaro pak v únoru smetlo egyptského prezidenta Husního Mubaraka a o půl roku později libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, kde však místo demonstrantů nastoupili ozbrojení povstalci podporovaní NATO. V březnu propukly nepokoje v Sýrii, kde se dosud za cenu potoků krve drží prezident Bašár Asad.
V listopadu se dohodl s opozicí na odstoupení v příštím roce jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih, jenž je u moci od roku 1978. V Jordánsku král Abdalláh II., vládnoucí 22 let, rozpustil vládu, ale stále čelí volání po svém odstoupení a provedení skutečných hospodářských a politických reforem. Neklid vládne v Alžírsku, Maroku, Saúdské Arábii či v Bahrajnu.
Smrt korupčníkům!
Motorů revoluční vlny bylo více: roztrpčení z neustále se prohlubující chudoby, drahota a nezaměstnanost, a to ve světle bezuzdného rozkrádání státního majetku vládnoucími klany a jejich loajálními přívrženci, pro něž davy v ulicích žádaly smrt.
Americký ekonom Jeffrey Sachs označil za původ revolucí nezaměstnanost mladých a provokující korupci.
Například v Egyptě – s jeho 80 milióny obyvatel nejlidnatější arabské zemi – žije podle posledních statistik více než 40 procent populace pod hranicí chudoby, tedy s méně než dvěma dolary (38 Kč) na osobu a den. Přitom majetek klanu Mubaraků čítá podle nejstydlivějších odhadů více než 50 miliard dolarů.
Islamisté na vlně
V obrovské vlně popularity se nyní v arabském světě koupou islámští radikálové. V říjnových volbách do tuniského Ústavodárného shromáždění zvítězila umírněně islamistická Strana obnovy (Hizb An-Nahdá) Rašída Ghannúšího.
Listopadové volby v Maroku opanovala suverénně umírněně islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD) a v probíhajících volbách v Egyptě vítězí islamistická Strana svobody a spravedlnosti (FJP), založená před volbami fundamentalistickým Muslimským bratrstvem, ale také radikálně islamistická, salafistická strana Núr.
Islamisté s úspěchem poukazují na pokrytectví a zkaženost Západu, který řadu krvavých režimů léta všemožně podporoval. Protimubarakovské demonstrace v Egyptě se vedly mimo jiné i pod heslem „Vzpoura proti mučení, chudobě, korupci a nezaměstnanosti“.
Přitom právě Mubarak patřil k miláčkům Západu a bez ohledu na krutost ho za osobního přítele označovali mnozí – mezi nimi i bývalý americký prezident Bill Clinton či český prezident Václav Havel.
| Účet revolt? 55 miliard dolarů |
|---|
| „Arabské jaro“ stálo zúčastněné země přes 55 miliard dolarů (přes bilión korun). |
| Odhad částky, kterou státy kvůli nepokojům ztratily a jež se odrazí na výši hrubého domácího produktu a výši deficitů veřejných rozpočtů, zveřejnila poradenská společnost Geopolicity. Nejvíce postižené jsou podle studie Egypt, Sýrie a Libye. |
| Geopolicity používala pro svůj odhad data Mezinárodního měnového fondu a zdůrazňuje, že částky jsou pouze orientační. Zjevné však je, že série povstání v arabských zemích jejich finance značně poznamená. |
| Nejvíce postižená je v tomto ohledu Sýrie, která v důsledku protivládních demonstrací zatím přišla o 27 miliard dolarů. Egyptská vláda tratila deset miliard a Libye 14 miliard dolarů. Právě v Libyi například znamenal pád vlády 84procentní pokles v příjmech státu, který nebyl schopen vybírat daně. |
| Zpráva poradenské společnosti nezapočítává škody na infrastruktuře, zmařené současné a budoucí investice ani ztráty na životech. Přestože jsou podle ní hospodářské důsledky politických převratů dalekosáhlé, region jako celek prý na „arabském jaru“ vydělá. |
| Největší nárůst příjmů přitom zaznamenají státy, v nichž se těží ropa a které žádné demonstrace nezažily nebo nepokoje potlačily – tedy například Kuvajt, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. |
| Zdroj: ČTK, BBC |