Článek
Dagalo, který se narodil v letech 1974 až 1975, pochází z arabsky hovořícího klanu Maharija z pomezí Dárfúru a Čadu, který se živil chovem stád velbloudů. Do Dárfúru se celá široká rodina přesunula v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli válce. V chudé oblasti už žili černošští zemědělci, s nimiž se arabští pastevci velbloudů dostávali do sporů. Součástí arabských milicí Džandžavíd, které napadaly usedlé Fury, se stala i skupina vedená Hemedtiho strýcem Džumou Dagalem.
Násilí v Dárfúru eskalovalo v roce 2003, když se vzbouřili Furové a další místní černošská etnika, Masalité a Zaghalové. Tehdejší súdánský prezident diktátor Umar Bašír, který současně řešil vzpouru na jihu Súdánu, proti černošským vzbouřencům využil arabské milice Džandžavíd známé svou brutalitou. Vypalovaly vesnice a jejich obyvatele ozbrojenci znásilňovali a vraždili. Podílela se na tom i Hemedtiho jednotka. Podle zprávy mírových sborů Africké unie v listopadu 2004 zavraždila 126 lidí včetně 36 dětí ve vesnici Adwa.
Masakry v Dárfúru se nakonec dostaly před Mezinárodní trestní tribunál. Z genocidy obvinil čtyři lidi včetně prezidenta Umara Bašíra. Ten soudu unikl. Před soudem nakonec stanul jen Ali Andal Ramán Kušajb, označovaný za plukovníka plukovníků, jenž byl odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, připomněla BBC.
Dlouhá cesta k moci
Hemedti tehdy stíhaný nebyl, byl považován za příliš nízko postaveného. Tehdy ale začala jeho cesta k vrcholu moci. Chvíli se postavil proti Bašírovi, po němž požadovaly milice Džandžavíd žold. Nakonec ale obrátil a vedl vládní jednotky, které potlačily milice Džandžavíd.
Za odměnu získal kontrolu nad největším zlatým dolem v Dárfúru Džabal Amir. Hemedtiho rodinná firma Al Gunaid se záhy stala největším exportérem zlata v Súdánu. Nebyly to však jediné příjmy. Další plynuly z vyděračství, výpalného a pašování lidí, kteří se pak přes Libyi pokoušeli dostat do Evropy.
V roce 2013 Bašír umožnil Hemedtimu ustavit novou polovojenskou jednotku RSF, do které se integrovala velká část milic Džandžavíd. Takovou moc mu dal prezident proto, že se bál možné vzpoury armády a chtěl mít sílu, která by jí byla protiváhou.
RSF potlačily další vzpouru tradičních obyvatel v Dárfúru, méně dobře si vedly v horách Núba u hranic s Jižním Súdánem, který si nakonec vybojoval samostatnost. Další zkušenosti v boji získaly ve válce v Jemenu.