Hlavní obsah

Německo kvůli situaci v Gaze zachvátila vlna nenávisti k Židům, varují poslanci

– Berlín

Ničení synagog, pálení izraelských vlajek, nepovolené demonstrace, útoky na Židy. Německo v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem zachvátila vlna antisemitismu. Potvrzují to nejen policejní statistiky, ale i svědectví, která podali sami poslanci v německém parlamentu, kde ve středu jednali o konfliktu na Blízkém východě.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„V posledním týdnu jsem navštívil synagogu ve svém volebním kraji v Bonnu. Byly na ni házeny kameny a přede dveřmi byly spálené izraelské vlajky,“ řekl poslanec FDP Alexander Graf Lambsdorff. „Každý, kdo hází kameny na synagogy, se snaží pod falešnými záminkami šířit nenávist a štvanice proti Židům,“ dodal.

Na vypořádání se s antisemitismem apeloval poslanec německé sociální demokracie SPD Dirk Wiese. „Německo musí udělat vše, aby se židovští občané cítili bezpečně. Pokud mají Židé obavu nosit jarmulku nebo se necítí svobodně, je to náš dluh,“ řekl Wiese.

„Považuji za trapné, že Židé v Německu si stále musí dvakrát rozmyslet, zda se projdou po Friedrichtsstrasse s jarmulkou na hlavě,“ říká Jürgen Hart z CDU.

Protižidovská mládež s muslimskými kořeny

Situace, kterou lze nyní dát do souvislosti s probíhajícími ozbrojenými střety mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás vládnoucím v Pásmu Gazy, podtrhuje trend, jehož tendence jsou patrné již delší dobu. Například podle studie Berlínského centra sociálních věd (WZB) z roku 2013 jsou mladí němečtí muslimové s migračními kořeny otevřeně antisemitští a zcela bez zábran ochotní sáhnout k násilí. Stejnou situaci hlásí také Francie či Velká Británie. Téměř polovina evropských muslimů podle studie věří, že Židům nelze důvěřovat. Pro srovnání, tomuto tvrzení věří jen necelých deset procent křesťanů.

Studie připomíná, že mezi první a druhou generací muslimů v Německu, Francii a Velké Británii nejsou v názorech téměř žádné rozdíly. Náboženský fundamentalismus, antisemitismus a fanatismus jsou rozšířené a hluboce zakořeněné. Není proto divu, že podle studie Bertelsmannovy nadace z roku 2019 vnímá islám jako hrozbu 52 procent Němců.

Studie z roku 2017 provedená Institutem pro výzkum konfliktů a násilí v Bielefeldu uvedla, že z dotázaných Židů žijících v Německu zažilo napadení muslimy 81 procent, slovně uráženo nebo obtěžováno bylo 61 procent.

Rakousko loni zaznamenalo rekordních 585 antisemitských výpadů

Evropa

Fyzické útoky a poškozování synagog mají na svědomí především mladí muslimové, většinou arabského původu. Muslimští pachatelé jsou také zodpovědní za četné protižidovské vraždy v Evropě v posledních letech: Například útok na židovskou školu v Toulouse v roce 2012, při němž byl zastřelen učitel a tři děti, za útok na Židovské muzeum v Bruselu v roce 2014, kdy byli zabiti čtyři lidé, za útok na židovský supermarket poblíž Paříže v roce 2015 se čtyřmi mrtvými, za útok na synagogu v Kodani v roce 2015 se dvěma mrtvými.

Berlínský historik a sociolog Günther Jikeli představil v roce 2018 jednu z mála studií o antisemitismu mezi muslimy v Evropě. Výsledek zní: Nenávist proti Židům není výjimkou, ale pravidlem a normou. Ani po desetiletích, která prožijí muslimští migranti na Západě, proto neopouštějí své středověké názory na toleranci, ženská a lidská práva.

Muž u synagogy v Hamburku zaútočil na židovského studenta rýčem

Evropa

Podhoubím pro násilí bývá uváděna chudoba a špatné vzdělání. Pokud by byly vzdělávací příležitosti stejné, rozdíly mezi skupinami by téměř zmizely - stejně jako vliv indoktrinálních koránských škol a turecko-arabské antižidovské mediální propagandy, řekl týdeníku Focus Christian Walburg z univerzity v Münsteru.

Mladých lidí s migračními kořeny studuje velmi málo a jen minimum jich navštěvuje univerzity. V SRN podle spolkového statistického úřadu má přibližně 26 procent všech Němců migrační původ, na německých univerzitách jich je 16 procent, ale minimum jich studium dokončí. Mladí lidé s migračními kořeny mají také mnohem horší uplatnění na trhu práce.

V Německu a Francii vzrostl počet antisemitských útoků

Evropa

Německo od 60. let integraci migrantů do svého vzdělávacího systému zanedbávalo. Zpočátku to bylo ve víře, že hostující zahraniční pracovníci se nakonec vrátí do své vlasti, pak v nepochopené multikulturní toleranci, píše server týdeníku Focus. V mnoha velkých městech se vytvořily „zakázané zóny” a ghetta, jejichž struktury je nyní obtížné rozbít.

Německá integrační politika nevychází špatně jen z hlediska tolerance, ale také ze statistik kriminality. Podle Dolnosaského kriminologického výzkumného ústavu mladí lidé z migračního prostředí páchají v oblasti loupeží a ublížení na zdraví zhruba dvakrát více trestných činů než ostatní mladí lidé.

Reklama

Výběr článků

Načítám