Článek
Mileiovi příznivci předpokládali, že krajně pravicový prezident během čtvrtečního proslovu oznámí, že USA už podporu argentinského nároku formálně vyjádřily. „Prezident Trump nedávno prohlásil, že USA přehodnocují svůj historický postoj k Malvínám (argentinský název Falkland, pozn. red.). USA tuto změnu postoje zvažují, protože vědí, že Argentina je spolehlivý partner sjednocený se západními hodnotami a ve strategicky důležité pozici, který může v nadcházejících dekádách být cenným spojencem,“ řekl místo toho posluchačům Milei.
Velká Británie, která ostrovy v jižním Atlantiku ovládá, je podle argentinského prezidenta naopak v úpadku, cituje jej deník The Guardian. „Čelí několika krizím migrační, demografické a ekonomické podstaty, které se nejspíš nevyřeší. Je jasné, že jsou na cestě k úpadku. Budoucnost Argentiny naopak vzkvétá a zvítězí,“ uvedl Milei.
Podle analytiků se Milei v posledních měsících na otázku Falkland zaměřil, aby odvrátil pozornost od svých selhání na domácí scéně, kvůli nimž je jeho popularita podle průzkumů v současnosti na nejnižším bodě od nástupu do úřadu. Argentinskému prezidentovi se sice podařilo dostat pod kontrolu inflaci, ale místo toho se teď jihoamerická země potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti a chudoby. Řada členů jeho vlády pak navíc čelí obvinění z korupce.
Milei se přitom v příštím roce chce ucházet o znovuzvolení. V posledních měsících se proto zaměřil na výrazně kontroverznější témata. Během letošního mistrovství světa ve fotbale například tvrdil, že američtí demokraté financují protiargentinskou kampaň. Dále v posledních měsících často verbálně útočí na levicového brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu a argentinské protiimigrační složky nyní prezentuje ve stylu amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE).
Mileiův zájem o převzetí vlády nad Falklandami je ovšem mimo řady jeho podporovatelů vnímán jako obzvlášť cynický. Argentinský prezident se totiž dlouhodobě označuje za velkého obdivovatele Margaret Thatcherové, která byla britskou premiérkou právě v době války o Falklandy, kdy Britové za dva měsíce z ostrovů vytlačili argentinské síly. O převzetí vlády nad ostrovy pak Milei začal mluvit až poté, co se v dubnu na veřejnost poprvé dostala informace, že Spojené státy uvažují o změně své pozice.
Pentagon tehdy otázku suverenity Falkland zařadil na seznam možných způsobů, jak zatlačit na členy NATO poté, co americkým silám podle Bílého domu dostatečně nepomohli s válkou proti Íránu. Cílem tohoto nátlaku má údajně snaha přimět členy aliance, aby navýšili své výdaje na obranu.
Spojené státy sice nárok Argentiny dosud formálně nepodpořily, ale Trump se už tento týden v rozhovoru pro GB News nechal slyšet, že v případě konfliktu o ostrovy by Británii na pomoc nepřišel, protože ona mu „s Íránem také nepomohla“. „Vaše země mi nepomohla. Pomoc jsme nepotřebovali, ale ptal jsem se NATO a ptal jsem se vašeho bývalého lídra Keira Starmera: ‚Proč nepošlete pár lodí?‘ Řekl mi: ‚Žádné nemáme.‘ Celé to bylo docela smutné,“ řekl Trump.
Británie naopak v reakci na Trumpova prohlášení tento týden uvedla, že její postoj k Falklandám je „dlouhodobý a neochvějný“. „Suverenita náleží Velké Británii a právo ostrovanů na sebeurčení je prvořadé. Pozice Velké Británie je jasná. Ostrované opakovaně vyjádřili, že si přejí zůstat součástí britských zámořských teritorií,“ stojí ve vyjádření britské vlády.
V posledním referendu o suverenitě Falkland, které proběhlo v roce 2013, se pro setrvání v zámořských teritoriích Velké Británie vyjádřilo 99,8 procent hlasujících obyvatel souostroví. Podle Mileie ale obyvatelé Falkland právo na sebeurčení nemají, protože ostrovy patří Argentině.
