Článek
Raketa Dlouhý pochod 2F, která loď vynesla do vesmíru, odstartovala z kosmického střediska v Ťiou-čchüanu na severozápadě Číny v 9:31 místního času (3:31 SELČ).
Na palubě Šen-čou 16 je podle agentury DPA či zpravodajské stanice CNN poprvé i civilista. Vědec Kuej Chaj-čchao se má na vesmírné stanici soustředit na experimenty. Všichni dosavadní čínští kosmonauti byli členy armády.
China's Shenzhou 16 spacecraft has arrived in orbit after separating from its Long March 2F launcher.
— Spaceflight Now (@SpaceflightNow) May 30, 2023
This launch set a new record for human spaceflight, with 17 people now in Earth orbit on three different spacecraft, surpassing the previous mark of 14.https://t.co/lSqanlUHVy pic.twitter.com/fQRpAhROI6
Podle internetového časopisu Kosmonautix jde o první letošní čínský pilotovaný start do kosmického prostoru.
Posádka soukromé mise Ax-2 přistála u vesmírné stanice
17 osob na orbitě
Kromě zmíněného vědce plavidlo dopravilo na oběžnou dráhu i dva další nové členy posádky: velitelem nové mise je 56letý generálmajor Ťing Chaj-pcheng, který je v kosmu již počtvrté, členem posádky je také vesmírný inženýr Ču Jang-ču. Trojice zůstane na nízké zemské orbitě zhruba pět měsíců.
Start lodi Šen-čou 16
„Šen-čou 16 je první z nové série vylepšených čínských kosmických lodí. K čínské kosmické stanici se připojí dnes (v úterý 30. května) před obědem,“ konstatoval na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
(2/2) Šen-čou 16 je první z nové série vylepšených čínských kosmických lodí. K čínské kosmické stanici se připojí dnes před obědem. Vypuštěním Šen-čou 16 se na oběžné dráze ocitlo, přibližně na necelý den, celkem rekordních 17 lidí. pic.twitter.com/guj0Udw3jU
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 30, 2023
Nakonec k připojení k čínské kosmické stanici došlo již v 10:29 SELČ.
V 10:29 SELČ se připojila pilotovaná kosmická loď Šen-čou 16 k čínské kosmické stanici. Na stanici tak nyní pobývá 6 kosmonautů. pic.twitter.com/kygeYO4ObY
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 30, 2023
To znamená, že na dvou kosmických stanicích dohromady – Tchien-kung a Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – je nyní krátce rekordních 17 astronautů: 11 na ISS a šest na čínském orbitálním komplexu.
Čínští kosmonauti, kteří byli na svém „Nebeském paláci“ poslední půlrok, se na zemský povrch vrátí zřejmě v sobotu.
Ťing Chaj-pcheng, velitel mise, je v kosmu již počtvrté
| Čínská vesmírná stanice Tchien-kung, sestávající ze tří modulů, byla dobudována koncem loňského roku. V pondělí 29. května představitelé čínského vesmírného programu uvedli, že Peking plánuje stanici rozšířit a připojit čtvrtý modul. Nynější stanice ve tvaru T by tak měla získat tvar kříže. Životnost stanice Peking odhaduje na 15 let. | |||
| Čína začala stavět vlastní vesmírnou stanici poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany. | |||
| V letošním roce Čína plánuje vyslat ke své vesmírné stanici ještě jednu pilotovanou posádku. Do konce roku hodlá Peking rovněž umístit na oběžnou dráhu teleskop o rozměrech velkého autobusu. Zorné pole bude mít 350krát větší než Hubbleův vesmírný teleskop, který byl vypuštěn před 33 lety. |
Na oběžné dráze Země poprvé krouží šest Číňanů
V poušti Gobi přistál návratový modul s čínskými astronauty
