Článek
Během prací, které evakuovaným obyvatelům okolí Fukušimy umožnily návrat, bylo vykopáno 14 milionů krychlových metrů půdy, což podle deníku The Guardian stačí na zaplnění deseti baseballových hřišť. Právě z této půdy pochází vzorek, jenž zamíří na premiérovu zahradu.
V současné době je půda uskladněna poblíž jaderné elektrárny a úřady mají ze zákona povinnost pro ni do roku 2045 najít trvalé uplatnění. Vláda například navrhuje, že by mohla být využita ke stavbě cest nebo jiné infrastruktury či jako základový materiál, který by ještě pokryla dostatečně široká vrstva ornice, aby radiace zůstala na zanedbatelné úrovni.
Japonská vláda si od premiérova gesta slibuje, že veřejnost konečně přesvědčí, že je půda z okolí Fukušimy skutečně bezpečná. Kvůli odporu místních muselo japonské ministerstvo životního prostředí minulý měsíc zrušit plán, podle kterého měla být část fukušimské půdy použita v záhonech a trávnících tokijských veřejných parků. „Vláda převezme vedení, půjde příkladem a učiní tak v sídle premiéra,“ řekl vládní tajemník Jošimasa Hajaši.
Fukušimská jaderná elektrárna vypustila 11. března 2011 do atmosféry velké množství radiace po zasažení silným zemětřesením a následnou vlnou tsunami. Přírodní katastrofa vyřadila z provozu její záložní zdroj energie, což vedlo ke kolapsu tří z jejích reaktorů.
Snahy o odstranění 880 tun vysoce nebezpečného poškozeného paliva z reaktorů jsou v současnosti na úplném začátku. Specificky navržené přístroje zatím získaly pouze dva malé vzorky paliva, ale jeho odstranění podle všeho potrvá desetiletí a očekává se, že bude stát biliony jenů.
Společnost Tokyo Electric Power, která elektrárnu provozuje, se musí vypořádat také s velkým množstvím vody, jež se používá na chlazení poškozených reaktorů, při čemž se stává kontaminovanou. V roce 2023 začala tuto vodu po odstranění všech radioaktivních elementů až na jeden vypouštět zpět do Pacifiku, čímž rozhněvala Čínu a Jižní Koreu.
