Článek
„Přibližně 350 francouzských vojáků, kteří mají za úkol provádět společné operace se senegalskou armádou, po tříměsíčním procesu opustí západoafrický stát. Francie začala Senegalu předávat své základny v březnu,“ informovala francouzská stanice RFI.
Francie během čtvrteční ceremonie v Dakaru předá Camp Geille, svou největší základnu v zemi, a část tamního letiště.
Ke stažení francouzských vojáků ze Senegalu vyzval nový prezident Bassirou Diomaye Faye, který vyhrál loňské volby s příslibem radikálních změn. Francouzští vojáci přesto odcházejí za méně dramatických okolností než v dalších zemích regionu, neboť Faye dál označuje Paříž za blízkého spojence.
V únoru přitom Francie odevzdala svou poslední základnu na Pobřeží slonoviny, několik měsíců předtím předala základnu Kossei v Čadu, svou poslední základnu regionu Sahelu.
Série převratů v Burkině Faso, Nigeru a Mali v letech 2020 až 2023 předtím přivedla k moci vojenské vlády, které přerušily vazby s Francií a místo toho se s žádostí o pomoc v boji proti džihádistům obrátily na Rusko.
Na konci roku 2022 opustili poslední francouzští vojáci také Středoafrickou republiku, která se rovněž přiklonila k ruským žoldnéřům.
Menší množství francouzských vojáků zůstává na základně v Gabonu, ta se však letos stala oficiálně „sdílenou“ s armádou tohoto afrického státu. Po čtvrtečním stažení vojsk zůstane trvalá základna francouzské armády pouze v Džibutsku. V malém státě na východě Afriky, položeného strategicky u úžiny propojující Rudé moře s Indickým oceánem, má nyní Francie zhruba 1500 vojáků.
