Článek
Podle ombudsmana některé části zákona podkopávají princip svobody, znemožňují účast občanské společnosti na veřejném životě a zavádějí nepřiměřené státní zásahy umožňující „špehování“ neziskových organizací. Ombudsman věří, že Ústavní soud jeho návrhu vyhoví, čímž zůstane zachována vysoká úroveň práva sdružovat se.
Koaliční novelu parlament schválil v dubnu, podpořilo ji 76 koaličních poslanců. Platí od června a ukládá například organizacím povinnost vypracovávat výkaz transparentnosti a zpřístupňovat informace o hospodaření s veřejnými prostředky.
Dobrovodský na jedné straně ocenil ústupky Národní rady ohledně jeho návrhů, které byly zohledněny v průběhu legislativního procesu. Na druhé straně však vidí v novele zákona více zásahů do práva sdružovat se. Zdůraznil, že neziskové organizace jsou oddělené od státu. Proto by se podle něj stát neměl vměšovat do jejich fungování a měl by se zdržet vytváření nepřiměřených překážek.
Co vadí veřejnému ochránci práv
Ombudsman představil pět okruhů zákona, které považuje za problematické:
- Zveřejňování přispěvatelů včetně jejich identifikačních údajů. Podle něj se tím popírá právo na soukromí a anonymitu. „Stát se nemá vměšovat do identity dárce,“ upozornil.
- Omezení volného pohybu kapitálu. Novela se vztahuje i na dárce z jiných zemí EU i mimo ni. Tímto způsobem může být ohrožena legitimní podpora pro slovenské neziskové organizace věnující se veřejně prospěšným aktivitám.
- Rozšíření působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím na neziskový sektor. Tento krok podle něj zavádí nadměrnou byrokracii. Argumentoval, že zákon o svobodném přístupu k informacím má kontrolovat stát, nikoli soukromý sektor.
- Nedostatky v ochraně osobních údajů. Novela podle něj nedostatečně specifikuje účel a rozsah zpracování osobních údajů státními orgány a nezavádí žádné záruky jejich ochrany. „To vytváří prostor pro jejich možné zneužití a porušení základního práva na ochranu osobních údajů,“ uvedl.
- Kumulace příjmů a funkcí statutárů. Novela zavádí kontroverzní domněnku kumulace příjmů, pokud statutární orgán působí ve více neziskových organizacích. Dobrovodský vysvětlil, že statutár nebo člen statutárního orgánu může být touto právní úpravou odrazován od zastávání funkce v další neziskové organizaci, protože by tím vznikly rozsáhlé povinnosti pro všechny organizace, kde by tuto funkci vykonával.
Spolčil se s opozicí, tvrdí úřad vlády
Úřad vlády SR uvedl, že je jeden z tvůrců zákona o zprůhlednění neziskového sektoru na Slovensku a dodal, že respektuje právo veřejného ochránce práv (VOP) zapojovat se do tvorby veřejných politik i formou ústavních podání.
„Je však nepochopitelné, že si ve svém podání nekriticky osvojil zavádějící argumentaci politické opozice, která byla během veřejné diskuse opakovaně vyvrácena. Stejně jako politická opozice si nevšiml oficiálních doporučení ke zprůhlednění třetího sektoru ze strany mezinárodních autorit, jako jsou OECD, Greco či FATF, na něž přijatá legislativa reagovala,“ uvedl Úřad vlády v reakci pro média.
Ombudsman Dobrovodský jednoznačně odmítl obvinění ze strany Úřadu vlády. „Distancuji se od snahy politických aktérů zatáhnout mě do vnitropolitického boje. Mým posláním jako veřejného ochránce práv je podle Ústavy Slovenské republiky ochrana základních práv a svobod fyzických i právnických osob před státní mocí, a toto poslání bylo a je sledováno i při podání návrhu k Ústavnímu soudu. Při výkonu svých ústavních pravomocí se nebudu řídit politickými stanovisky Úřadu vlády SR, vládní koalice, ani parlamentní opozice,“ vzkázal ombudsman.
O čem je zákon?
- Povinnost výkazu transparentnosti: Neziskové organizace, nadace či spolky s ročním příjmem nad 35 000 € musí vypracovávat výkaz transparentnosti. Ten obsahuje informace o osobách, které přispěly více než 5000 € za rok, a identifikační údaje orgánů nebo členů vedení. Výkaz se zveřejňuje ve veřejné části registru účetních závěrek. Vzor výkazu stanoví Ministerstvo financí opatřením.
- Sankce za nesplnění povinností: Pokud organizace povinnosti nesplní, registrovaný úřad může udělit pokutu až 1000 €, opakovaně až do výše 10 000 €, dokud nedojde k nápravě.
- Nová informační povinnost: Organizace, které obdrží jednorázový příspěvek z veřejných zdrojů od 3330 € nebo během roku získají veřejné zdroje v souhrnu nejméně 10 000 €, se stávají povinnými osobami podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jsou povinné zpřístupňovat informace, ale pouze o hospodaření s danými prostředky.
- Zjednodušení oproti původním návrhům: Z finální verze byly vypuštěny některé kontroverzní body – například povinné označování organizací se zahraniční podporou, nebo přísnější regulace lobbingu. Zákon je účinný od 1. června 2025.
- Schválení parlamentem: Zákon prošel velmi těsnou většinou (76 poslanců), nesouhlasila s ním opozice, část veřejnosti i neziskový sektor. Několik organizací požaduje prezidentské veto či ústavní stížnost.
