Článek
Zprávou Národní banky Slovenska, která detailně rozebírá aktuální situaci chudoby na Slovensku, je publikace Štrukturálne výzvy 2025. Národní banka tuto analýzu vydává každoročně a věnuje se v ní největším ekonomickým a společenským výzvám země, včetně vývoje chudoby, sociálního vyloučení nebo regionálních rozdílů.
V roce 2015 bylo 17,3 % lidí na Slovensku ohrožených chudobou a tento podíl klesl až na 13,8 % v roce 2020. V té době se to zlomilo a míra ohrožení rok od roku roste až na současných 18,3 procenta.
Slovensko vystupuje z trendu ostatních zemí, které zaznamenávají stagnaci či pokles. Průměrná míra ohrožení chudobou v celé EU se v roce stabilně klesá už od roku 2015, tehdy byla 24 procent, nyní je 20,2 procenta, za poslední rok klesla o tři desetiny procentního bodu.
Zásadní rozdíly panují mezi jednotlivými státy. V nejbohatších státech (např. Česko 12 %, Rakousko 17,7 %, Německo 15,7 %) je riziko chudoby pod průměrem EU, v nejchudších (Bulharsko 30 %, Rumunsko 32 %) je dramaticky vyšší.
Chudoba se zhoršuje
Chudobou je aktuálně ohroženo už 18,3 procenta obyvatel Slovenska, což je přes 980 tisíc lidí. Za poslední čtyři roky tento podíl výrazně vzrostl.
Podle analytiků k nárůstu chudoby vedly zejména ekonomické šoky poslední doby – pandemie covidu-19, energetická a inflační krize po ruské invazi na Ukrajinu a také dopady války samotné.
Nejvíce jsou postiženy regiony na východě země, kde žije mnoho lidí z marginalizovaných romských komunit a kde je tradičně vyšší nezaměstnanost i nižší životní úroveň. V Prešovském kraji došlo za posledních 5 let k nárůstu o 7,3 procentního bodu.
Například v Prešovském kraji podíl lidí ohrožených chudobou za čtyři roky narostl o více než sedm procentních bodů na 28 procent. V Bratislavě je situace lepší, přesto zde chudoba také mírně stoupá – aktuálně dosahuje 8,6 procenta.
Nejhůř na tom nejsou důchodci
Nejvíce jsou chudobou ohrožené rodiny s více dětmi a samoživitelé. Podle statistik více než polovina neúplných domácností má potíže pokrýt neočekávané výdaje, například na opravu pračky nebo zakoupení potřebného vybavení do domácnosti.
Zpráva také upozorňuje, že kromě příjmů se slovenským rodinám zhoršuje i schopnost zajistit si základní životní potřeby – stále více lidí si například nemůže dovolit odjet na dovolenou, zaplatit větší výdaj či si adekvátně vytopit bydlení. Přibývá i těch, které odborníci řadí do kategorie takzvané absolutní chudoby.
Experti proto vyzývají k větší pomoci regionům, jež jsou krizí zasaženy nejvíc, i k cílené podpoře nejohroženějších skupin obyvatel – například rodin s více dětmi, samoživitelů a marginalizovaných komunit.
