Článek
„Cena elektřiny pro velké spotřebitele v Česku je o osm procent vyšší než v Německu, a dokonce více než dvojnásobná oproti Francii,“ řekl ředitel strategie EGU Michal Macenauer.
Přitom i v jiných evropských zemích podle prezidenta Svazu chemického průmyslu Daniela Tamchyny produkce upadá. „Už jsou nevratně uzavřeny výroby s kapacitou jedenáct milionů tun ročně. Provozy končí ve firmách jako DOW nebo BASF,“ poukázal.
V Evropě je podle něj v přímém ohrožení 350 podniků s 200 tisíci zaměstnanci. Výrobní kapacity jsou nyní využity jen ze sedmdesáti procent a čím dál víc produkce se do Evropy dováží. Čímž se podle Tamchyny jen uzavírá bludný kruh, protože dovozy vůbec nepřispívají k cíli snižovat emise oxidu uhličitého. A ten je jedním z hlavních důvodů, proč jsou energie v EU drahé.
„Každý kilogram oxidu uhličitého, který ušetří zavření provozu v unii, nahradí po přesunu výroby do Asie 1,7 kilogramu,“ upozornil.
Mezitím jednatel Lasselsbergeru Roman Blažíček oznámil, že firma vyrábějící keramické obklady a dlažby kvůli vysokým nákladům uzavře v prosinci provoz v Podbořanech u Žatce. O práci přijde asi pětasedmdesát zaměstnanců.
Tamchyna podotkl, že v chemickém průmyslu se ceny energií na celkových nákladech podílí třiceti až čtyřiceti procenty. V keramice je to podle Blažíčka zhruba třicet procent.
Odvětví podle něj bojuje už léta. „Od roku 2021 klesla v Česku i v Evropě výroba keramických obkladů a dlaždiček o třicet procent. V Česku se zaměstnanost v oboru snížila o patnáct procent,“ prohlásil Blažíček.
Oproti tomu rostou dovozy z Vietnamu, Indie nebo Brazílie. „Jedná se o méně kvalitní zboží s násobně vyšší uhlíkovou stopou,“ konstatoval.
Výhoda pro německé firmy
Analytik Macenauer připomněl, že další rána pro tuzemský průmysl přijde v novém roce z Německa, které podnikům masivně zlevní elektřinu.
„Berlín chce dotovat cenu silové elektřiny, která by tak byla poloviční oproti Česku. Také převezme část plateb za distribuci, které klesnou o padesát sedm procent, a sníží daň z elektřiny na minimum. To povede k poklesu cen elektřiny o třicet pět až čtyřicet procent a v Česku bude cena dvojnásobná,“ uvedl.
Místopředseda ANO a pravděpodobný příští ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček už slíbil, že nová vláda chce s cenami energií pomoci. „Německo ceny tvrdě, brutálně zregulovalo, a tomu se nedá zcela konkurovat. Ale nemůžeme stát opodál,“ prohlásil.
Jako první krok chce firmám i domácnostem ušetřit platby za obnovitelné zdroje. Má je převzít stát, což ovšem vyjde státní pokladnu na 17 miliard korun ročně. Havlíček ale věří, že to přinese benefity. „Co je platné, když ušetřím sedmnáct miliard v rozpočtu, ale bude to mít nedozírné hospodářské následky?“ poznamenal.
Zároveň chce snížit regulovanou část ceny elektřiny, která se na celkových platbách podle jeho slov podílí více než z poloviny. Pokrýt to mají evropské peníze.
Energeticky náročný průmysl v Česku podle Macenauera ročně vytváří téměř 500 miliard korun hodnoty a odvádí 45 miliard na daních.
