Článek
„Lidé pořád mluví o tom, že jde o válku na Ukrajině. Ta válka se týká Donbasu. Týká se jednoho regionu této země. V podstatě jde o 11 procent jedné části této země, kterou Rusko chce, ale nedokáže ji dobýt vojensky silou, a Ukrajina není ochotná se jí vzdát,“ řekl Rubio ve čtvrtek v Indii.
Donbas je pro Ukrajinu klíčový, nachází se zde takzvaný Pevnostní pás, do něhož patří města, jako je Slovjansk či Kramatorsk. Pokud by jej Rusové dobyli nebo jej jinak získali, Moskvě by se tím otevřela brána k další agresi, na což upozorňují například i američtí experti z Institutu pro studium války (ISW). Ti už v květnu poznamenali, že Rusové na dobytí Donbasu nemusí mít sílu nikdy.
Moskva během mírových jednání dlouhodobě požaduje, aby se ukrajinská armáda stáhla z celého Donbasu, který Rusové společně s Charkovskou a Chersonskou oblastí na základě zfalšovaných referend anektovali v září 2022. Kyjev ovšem jakékoli územní ústupky odmítá.
Jde o ukrajinskou bezpečnost
Podle šéfa americké diplomacie má Ukrajina dobrý důvod k tomu se území nevzdát. „Jde o suverenitu a jejich vlastní dlouhodobou bezpečnost,“ konstatoval. Podle něj tedy budou muset obě strany „dosáhnout nějakého kompromisu“, v rámci něhož dojde k ústupkům, aby válka mohla být ukončena. „Tuto válku nelze vyřešit vojensky. Lze ji ukončit pouze diplomatickou cestou,“ sdělil.
Třístranná jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem již několik měsíců neprobíhají. Americký vyjednavač Steve Witkoff tento týden navštívil Oslo, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Následně zamířil do Moskvy, v níž se setkal se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Z jednání vyplynulo, že by třístranné jednání mohlo proběhnout v listopadu.
Krátce poté, co jednání mezi Witkoffem a Putinem skončilo, ruská armáda vyslala na Kyjev přes 20 balistických raket. Mnozí proto namítají, že Rusové nemají o diplomacii zájem. Dlouhodobě připomínají, že Rusko rozumí pouze síle a jakékoli ústupky vnímají jako slabost.
