Článek
Enormní nárůst vojenských výdajů je podle Klugeho analýzy přinejmenším pozoruhodný, protože ruský prezident Vladimir Putin původně plánoval letos náklady na válku omezit. Podle rozpočtového zákona se vojenské výdaje měly v roce 2026 snížit na 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oproti 7,8 procenta HDP v roce 2025.
„Jenže všechno je jinak. Jen v prvním čtvrtletí výdaje na válku představovaly 2,5 procenta očekávaného celoročního HDP Ruska,“ uvedl Kluge.
Podle jeho analýzy vojenské výdaje v prvním čtvrtletí letošního roku tvořily 46 procent celkových rozpočtových výdajů. „To znamená, že téměř každý druhý rubl utracený z ruského federálního rozpočtu skončil u armády,“ poznamenal Kluge.
Podle něj lze prudký skok v armádních výdajích částečně vysvětlit takzvanou účetní akrobacií, tedy možným přesunem části tajných výdajů z konce roku 2025 na začátek roku 2026, aby se formálně splnily loňské cíle ruského rozpočtového deficitu.
Tempo ruských vojenských výdajů však vypadá podle německého ekonoma ještě působivěji – a z pohledu Kremlu znepokojivěji – ve srovnání s rozpočtovými příjmy. Nové ropné sankce a ochlazující se ekonomika vedly podle zmíněné analýzy v prvním čtvrtletí k daňovým příjmům pouze 8,3 bilionu rublů (téměř 2,4 bilionu korun). To znamená, že ruské vojenské výdaje od ledna do března 2026 odpovídaly dvěma třetinám ruských rozpočtových příjmů.