Článek
Babiš v příspěvku, který v pátek ráno zveřejnil na sociálních sítích, kritizoval předchozí kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) za to, že tvrdil, že závazek vůči NATO splnil, ale pak se ukázalo, že tomu tak nebylo, jak oznámil tento týden šéf aliance Mark Rutte.
„Já na rozdíl od nich říkám věci na rovinu. Ani naše vláda letos 2 procenta HDP na obranu nesplní,“ uvedl Babiš s tím, že nejprve musí „dát do pořádku veřejné finance“.
Premiér ale dodal, že věří, že příští rok již Česko závazek splní. Chce zvyšovat platy vojáků, modernizovat techniku, posilovat protivzdušnou a protidronovou obranu i podporovat průmysl.
„V dalších letech pak budeme obranné výdaje navyšovat odpovědně a tak, aby odpovídaly bezpečnostní situaci i našim spojeneckým závazkům,“ poznamenal Babiš.
Fiala nesplnění závazku v loňském roce vysvětloval novou metodikou NATO, která některé položky nedovolí započítávat do výdajů na obranu. Podobný problém řeší i Babišova vláda, premiér ale slibuje, že jeho kabinet nebude lidem lhát.
„Nebudeme si přikreslovat čísla a nebudeme do obranných výdajů schovávat položky, které nám pak NATO stejně neuzná. Obrana státu je příliš vážná věc na účetní triky, marketingové prezentace a politické PR,“ sdělil.
Aliance se dohodla, že do roku 2035 by se obranné výdaje měly zvýšit v souhrnu až na 5 procent HDP, přičemž 3,5 procenta má jít na přímé obranné výdaje.
Téma výdajů na obranu se bude řešit na červencovém summitu NATO v Ankaře, kde se očekává tlak ze strany USA na jejich navyšování. Není jisté, zda argument s konsolidací veřejných financí spojence uspokojí.
Česká armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň to je o zhruba 16 miliard korun méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat asi 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Pro příští rok ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) chce zvýšit rozpočet ve své kapitole na 190 miliard korun.
