Článek
Pro ruského vraha Azamata Iskalijeva, který ubodal svou manželku, protože se chtěla rozvést, a dostal za to devět let, byla válka jednosměrnou jízdenkou z vězení.
Sedmatřicetiletý muž si odpykal méně než třetinu trestu, když ho výměnou za službu v armádě v bojích na Ukrajině stát propustil z vězení a omilostnil. Šestiměsíční pobyt na bojišti ale podle Reuters nijak nesnížil jeho chuť mstít se ženám, které ho odmítly.
Po návratu do civilu loni v říjnu uštědřil přes 60 ran nožem své bývalé přítelkyni, která odmítla jeho milostné návrhy. Ubodal ji přímo v obchodě, kde pracovala, a soud ho letos v červenci poslal na více než 19 let do vězení.
Ruští vojáci během výcviku před nástupem do bojů na Ukrajině
Iskalijevův případ, který se odehrál v ruském Saratově, je šokujícím příkladem problémů, jimž bude Rusko nejspíš čelit, až se po skončení války na Ukrajině vrátí domů statisíce vojáků, z nichž někteří jsou omilostnění trestanci.
Až 180 tisíc trestanců v bojích
Údaje ruské vězeňské služby a ukrajinských zpravodajských služeb naznačují, že Rusko od roku 2022 naverbovalo do bojů na Ukrajině až 180 tisíc trestanců. Moskva ale již po šesti měsících ve válce nepropouští trestance, jako je Iskalijev, z armády. Nyní stejně jako běžní rekruti, kteří podepíší smlouvu s armádou, musí bojovat, dokud válka neskončí.
„K začátku roku 2025 se do války na Ukrajině zapojilo možná přes 1,5 milionu ruských mužů a žen,“ uvedl podle Reuters Mark Galeotti, britský expert na Rusko a autor zprávy o demobilizačních výzvách, jimž může Moskva čelit.
Ranění ruští vojáci v rehabilitačním centru v Moskvě na archivním snímku z prosince 2022.
Obavy z jejich návratu sahají až na vrchol, přičemž Putin vnímá vyhlídku hromadného návratu armády jako potenciální riziko, které chce mít pod kontrolou. Cílem je, jak uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters, zabránit opakování sociálních nepokojů, které v Sovětském svazu následovaly po skončení války v Afghánistánu.
Tehdy vracející se veteráni přiživili vlnu organizovaného zločinu, která tvrdě poznamenala 90. léta v Rusku. K tomu po skončení afghánské války v roce 1989 za dva roky následoval rozpad Sovětského svazu.
Nespokojenost hrozí hlavně kvůli penězům
Nespokojenost podle zmíněného zdroje může vypuknout především kvůli tomu, že mnozí z veteránů v civilním životě nikdy nebudou vydělávat tolik jako v armádě. Například rekrut z Moskvy si může nyní na Ukrajině v prvním roce vydělat nejméně 5,2 milionu rublů (zhruba 1,28 milionu korun). K tomu dostane vstupní bonus ve výši 1,9 milionu rublů (470 tisíc korun), což samo o sobě téměř odpovídá průměrnému ročnímu platu v ruském hlavním městě.
Ruský nezávislý server Vjorstka vypočítal, že jen v prvním roce války se téměř 500 ruských civilistů stalo obětí veteránů vracejících se z bojů na Ukrajině. Přitom 242 z nich bylo zabito a dalších 227 těžce zraněno.
Velitel ruské vojenské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin po odvolaném pochodu na Moskvu
Druhý ze zdrojů blízkých Kremlu agentuře Reuters sdělil, že se vláda obává dopadu, který by mohl mít masový návrat veteránů na přísně kontrolovaný politický systém země. Putin už okusil chaos, jehož jsou ruské síly bojující na Ukrajině schopny doma, když velitel wagnerovců Jevgenij Prigožin v červnu 2023 vedl vzpouru proti nejvyšším představitelům armády. A rozhodně nehodlá dopustit, aby se něco takového opakovalo.
Třetí zdroj uvedl, že Kreml na Putinův příkaz pracuje na řešení potenciálních problémů řadou programů včetně pomoci veteránům s účastí v regionálních volbách a jejich nominace na federální parlamentní volby v příštím roce. Putin, který prohlásil veterány za „skutečné elity“, jim slíbil prestižní kariéru a osobně se zajímal o výcvikový program s názvem „Čas hrdinů“, který je má připravit na zapojení do civilních politických struktur.
