Putin nařídil zvýšit počet vojáků

Podle Putinova výnosu je tedy stav personálu ozbrojených sil stanoven na 2 209 130 osob, včetně 1 320 000 vojáků, informovala agentura TASS. Až dosud vyhláška z letošního ledna zabývající se počtem vojáků v ruské armádě stanovila, že jich má být celkem 1 150 628.

„V souvislosti s prezidentským dekretem o navýšení počtu ozbrojených sil Ruské federace neexistuje žádné ustanovení o mobilizaci,“ oznámila agentura.

Zahraniční experti podle webu The Moscow Times předpokládají, že mobilizace jako krajně nepopulární opaření nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu.

Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl stanici BBC, že se opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170 000 lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300 000 vojáků,“ prohlásil.

Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.

Navýšení je realizováno po etapách v kategorii profesionálních vojáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Zvýšení tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil vysvětlilo „nárůstem hrozeb“, kterým Rusko čelí kvůli „speciální vojenské operaci“, tedy válce proti Ukrajině.

Dalším faktorem je podle ministerstva pokračující rozšiřování Severoatlantické aliance, zvyšování počtu aliančních sil u ruských hranic a růst potenciálu taktických jaderných sil NATO vzhledem k nastávající výměně asi 200 zastaralých amerických jaderných bomb na základnách v Evropě a v Turecku za modernější, vysoce přesnou verzi. „V tak těžkých podmínkách se zvýšení počtu bojeschopných sil jeví být adekvátní reakcí na agresivní činnost bloku NATO,“ dodal TASS.

Velitel norských ozbrojených sil Eirik Kristoffersen ale před časem upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války na Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje. „Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ řekl.

Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co země v dubnu vstoupila do NATO, poznamenal předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.