Článek
Aktuální nákazu prasečí chřipkou vyvolává virus typu A/H1N1, do kteréžto skupiny patřil i původce španělské chřipky. I současná prasečí chřipka napadá především dospělé lidi mezi dvaceti až padesáti lety a nikoli děti a staré lidi, kteří jsou většinou nejvíce postiženy běžnými chřipkovými viry
Zatím ale není jasné, zda skutečně nynější mutace prasečí chřipky vyvolává také silnou reakci imunitního systému, která by zhoršila příznaky. Lidé nakažení španělskou chřipkou většinou umírali na druhotnou nákazu - na zápal plic.
Obavy vzbuzuje i to, že už byl zaznamenán přenos nemoci z člověka na člověka a nejen ze zvířete na člověka, jak tomu je u řady dalších zvířecích chřipek včetně nebezpečné ptačí chřipky vyvolávané kmenem H5N1, i když i u té už byl zaznamenán přenos mezi lidmi.
Podobně jako španělská chřipka, přichází i současné prasečí chřipka ze Severní Ameriky. Jeden z prvních případů španělské chřipky byl detekován v roce 1918 v Kansasu, nelze však vyloučit, že její kořeny byly v Asii, protože se hodně objevovala u příslušníků námořní pěchoty, kteří se vraceli z Dálného východu.
Čísla zatím nejsou hrozivá
Mexiko, kde se nemoc poprvé objevila asi před 14 dny, uvádí 159 oběti nákazy a 1700 nakažených. Nákaza virem A/H1N1 však byla jen u sedmi případů potvrzena testy a nahlášena Světové zdravotnické organizací (WHO).
V zemích EU -Španělsku a Velké Británii - se objevily čtyři případy, další desítky se šetří.
Ve Francii se ale zatím nákaza neprokázala. "Podezřelé případy se ukázaly jako negativní. Jde jen o banální chřipku, která nesouvisí s prasečí chřipkou," oznámila v rozhlasové stanici RTL francouzská ministryně zdravotnictví Roselyne Bachelotová k prvním třem případům.