Polský premiér je pro obnovení trestu smrti

Morawiecki byl během chatu s facebookovými uživateli ironicky dotázán, zda „obnovení trestu smrti za nejtěžší zločiny, včetně vlastizrady, omezí snahu vaši a vašich kolegů ničit a drancovat polský majetek a snižovat postavení občanů na úroveň otroků“.

Polský premiér odvětil, že jde o velmi ostrou otázku, a svou reakci začal kritikou předchozích vlád Občanské platformy. „Prodávali všechno. Dokonce chtěli Lotos (rafinerie a síť čerpacích stanic - pozn. red.) prodat Rusům. Nic je netrápilo,“ řekl.

Nakonec se ale přece jen dostal k trestu smrti. „Obecně se domnívám, že bychom měli trest smrti přehodnotit a nejednat ukvapeně, jak to dělá moderní svět, abychom trest smrti rychle zrušili. Samozřejmě by to mělo být povoleno u nejzávažnějších trestných činů, podle mého názoru,“ zamyslel se Morawiecki.

Dodal, že absolutní trest byl podle něj předčasný vynález z dřívější doby.

„V tomto případě tedy nesouhlasím s učením církve, protože jsem pro trest smrti,“ řekl Morawiecki, který je premiérem za nejsilnější stranu v zemi, národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS).

Trest smrti byl v Polsku zrušen s uvedením trestního zákoníku z roku 1997. Podle nových předpisů byly tyto tresty změněny na doživotí. V roce 2013 ratifikoval tehdejší prezident Bronisław Komorowski protokol k Evropské úmluvě o lidských právech, který trest smrti za všech okolností ruší.

Mluvčí vlády prohlášení následně mírnil, že obnovení trestu smrti „není v tuto chvíli na politickém programu“.

Někteří zástupci opozice své rozhořčení a šok neskrývali.

„Trest smrti v Evropě funguje pouze v Bělorusku a Rusku. Víte, pane premiére, co mají tyto země společného? Autoritářství. Opravdu se chce předseda polské vlády připojit k této skupině? Člověk se děsí pomyšlení, jak a na koho by PiS chtěla toto ustanovení použít…,“ napsala na Twitteru levicová poslankyně Monika Falej.

„Musíte opravdu pohrdat intelektem voličů, abyste prosadili takový populismus,“ přisadil si historik Adrian Zandberg z uskupení Levice Společně.

Morawieckého slova se nelíbila ani faráři Grzegorzovi Kramerovi. „Buď jste ‚pro život‘, nebo jste pro trest smrti,“ uvedl v narážce na slogan odpůrců interrupcí.

Našli se ale tací, kterým se nápad zalíbil.

„Uveďme pár věcí na pořádek: 1. V zásadních věcech je učení církve neměnné. 2. Katolická morálka vždy připouštěla ​​v odůvodněných případech trest smrti,“ napsal Krzystof Bosak z ultrapravicové Konfederace.

Podle poslance Roberta Winnického z Národního hnutí je trest smrti „spravedlivý a jeho uplatňování v souladu s křesťanskými principy“. Vládní strana ho ale podle něj nezavede.

Polsko čekají na podzim letošního roku parlamentní volby. V dolní komoře v Sejmu se volí 460 poslanců a v Senátu 100 senátorů. V obou komorách má aktuálně největší sílu vládní Právo a spravedlnost a podle průzkumů zatím u veřejnosti vede i nyní s 39 procenty podpory.

Nejsilnější opoziční silou je Občanská platforma s 29 procenty, kterou vede někdejší šéf Evropské rady Donald Tusk. Na třetím místě v průzkumech zatím figurují centristé ze strany Polsko 2050 s 10 procenty následováni Levicí s 9 procenty. Ultrapravicová Konfederace má 9 procent.

V Evropě je trest smrti legální pouze v Bělorusku. V Rusku technicky také, ale v současnosti na něj platí moratorium. Ve Spojených státech je trest smrti zákonem povolen na federální úrovni, v posledních 10 letech byl vykonán v 11 státech. Podle dostupných údajů byl celkový počet vražd v letech 1990 až 2018 každoročně vyšší ve státech s trestem smrti.