Článek
Peter Pellegrini uvedl, že Slovensko podpoří navrhované zvýšení obranných výdajů v rámci NATO „na 3,5 procenta plus 1,5 procenta HDP“.
„Toto setkání je velmi důležité, protože za pár dní nás čeká klíčový summit v Haagu. Je nezbytné, aby Evropa převzala větší podíl na své vlastní obraně v rámci NATO. Plně podporuji, abychom vydávali více, a musíme posílit evropský pilíř v NATO,“ uvedl podle agentury TASR.
Když Pellegrini loni kandidoval na prezidenta, varoval před válkou a občany prosil, aby si zvolili prezidenta „klidu a míru“. Svého soupeře Ivana Korčoka tehdy označoval za „kandidáta války“.
Vláda Roberta Fica přitom dlouhodobě prosazuje možnost zvýšení výdajů na obranu pouze 0,2 procenta. Podmínkou pro ni je však i možnost využití těchto výdajů na infrastrukturu, jako je oprava mostů nebo výstavba nemocnic - tzv. projekty s civilním využitím.
„Můžeme se bavit o nějaké desetince,“ uvedl ministr obrany po jednání vlády ještě v únoru tohoto roku. Více představitelů Ficovy vlády se už proti výraznějšímu navyšování obranných výdajů postavilo. Ministr obrany Robert Kaliňák argumentoval mimo jiné nutností snižovat schodek veřejných financí a obviňoval předchozí vlády z jeho rozvrácení.
Za bývalých kabinetů skutečně schodek veřejných financí vzrostl, částečně však kvůli pandemii a válce na Ukrajině. Současná vláda prosadila dva konsolidační balíčky, oproti roku 2023 se jí ale zatím nepodařilo schodek výrazněji snížit. Zavázala se však dostat jej do roku 2027 na tři procenta HDP.
Požadavek NATO
Zvýšení výdajů na obranu navrhl šéf NATO Mark Rutte, přičemž požaduje, aby se výdaje zvýšily z původních 2 procent na 5 procent HDP. Přímo na obranu by šlo 3,5 %, zbývajících 1,5 % by mohlo být využito na jiné výdaje související s obranou.
Konkrétně by mohlo jít o investice do strategické infrastruktury, jako jsou mosty, železnice nebo přístavy, které jsou klíčové i pro vojenské účely.
Jednání ve Vilniusu se kromě lídrů východního křídla NATO účastní také představitelé severských spojenců – Dánska, Finska, Švédska, Norska a Islandu. Přítomen je rovněž Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.