Článek
Velký vojenský vlak ze stanice Kapustin Jar dorazil do oblasti letecké základny Kryčev-6 loni přibližně mezi 20. až 29. prosincem, uvedl web. Podle přepravních dokumentů byla cílovou stanicí Kryčev I, mogilevská pobočka běloruské železnice, a vlak odjížděl ze stanice Kapustin Jar na volžské železnici.
„Výběr cílové stanice je v tomto případě klíčový. Kryčev I je nejbližší železniční zastávkou k letecké základně Kryčev-6 a zařízení postavenému na jejím území, oficiálně označenému jako ‚logistické centrum‘,“ upřesnili běloruští železničáři.
Vlak, dosud jediný, který dorazil do oblasti letecké základny, se podle webu skládal z 54 plošinových vagónů, přičemž nejméně jeden podle kódu nákladu převážel výbušniny. Kromě toho byly v soupravě také vagóny převážející ruský personál.
Příjemcem nákladu bylo podle přepravních dokumentů „ředitelství velitelství speciálních operací vojenské obrany ozbrojených sil Běloruské republiky“.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se pochlubil, že jeho země má Orešnik, v polovině loňského prosince. V únoru pak vyšlo najevo, že poblíž letiště na základně se začaly objevovat systémy protivzdušné obrany a elektronického boje.
Na Ukrajinu letěly orešniky z Kapustina Jaru
Kapustin Jar, dříve nazývaný také Stancija Volgograd, je raketová zkušební základna určená mimo jiné pro starty raket, sond a družic, vybudovaná v Sovětském svazu po II. světové válce. Poloha základny je totožná s uzavřeným městem Znamenskem na severozápadě Astrachaňské oblasti, které bylo vybudováno jako zázemí pro provoz zmíněné základny.
Kromě testování Rusové využívají Kapustin Jar jako bojovou zónu: právě odtud letěly balistické rakety, včetně orešniků, na ukrajinské území.
Orešnik, který má operační dosah mezi 3 000 a 5 500 kilometrů, je teoreticky schopen nést jadernou hlavici. Moskva platformu během války využila třikrát – nejprve v listopadu 2024 na město Dnipro, podruhé v lednu 2026 na Lvovskou oblast a 24. května na město Bila Cerkva. Pokaždé šlo o konvenční útok.
