Článek
Maďarsko je tak smluvním státem ICC a hlásí se k ratifikaci Římského statutu, zřizovacího dokumentu soudu, uvedla agentura Reuters. Budapešť je tedy formálně vázána povinností respektovat zatykače ICC a spolupracovat se soudem, a to včetně potenciálního zatčení hledaných osob na svém území.
Předchozí maďarská vláda se rozhodla odstoupit od ICC, protože podle jejího premiéra Orbána byl soud zpolitizovaný. Jako příklad uváděl případ šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua, na nějž ICC vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v palestinském Pásmu Gazy.
Soud, který sídlí v Haagu, vydal zatykače i na bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a také na někdejšího šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa, který je už ale po smrti. Izrael opakovaně obvinění odmítl.
Maďarsko, kde byl za Orbána v roce 2025 Netanjahu na návštěvě, odmítlo zatknout izraelského premiéra. Stejně tak Budapešť tehdy prohlašovala, že by nezadržela ruského prezidenta Vladimira Putina, kdyby vstoupil na maďarské území.
Na Putina vydal ICC zatykač v souvislosti s válečnými zločiny na Ukrajině, konkrétně kvůli nezákonným deportacím a přesunům dětí z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace. Společně s Putinem byl zatykač vydán také na Mariji Lvovovou-Bělovovou, ruskou zmocněnkyni pro práva dětí. Orbánova vláda ale tvrdila, že Římský statut, na jehož základě by Maďarsko bylo povinno Putina zadržet, není začleněn do maďarského právního řádu.
