Mladá a fyzicky zdravá Nizozemka jde na eutanazii. Kvůli depresím

Pro eutanazii se mladá Nizozemka rozhodla ve chvíli, kdy jí psychiatr řekl: „Už pro vás nemůžeme nic udělat. Váš stav už se nikdy nezlepší.“ Napsal to web The Free Press.

Mladá žena uvedla, že vždy „dávala jasně najevo, že pokud se její stav nezlepší, už nechce dál žít“. „Osvobodím se od života,“ řekla jen.

Přiznala, že má strach. „Smrti se trochu bojím, protože je to ta největší neznámá. Nevíme, co bude dál, nebo tam není nic? To je ta děsivá část,“ svěřila se deníku Daily Mail.

Svůj odchod má ovšem pečlivě naplánovaný. Bude v obývacím pokoji na gauči ve svém domě, poblíž bude její přítel. Jak prohlásila, „nebude tam hrát žádná hudba“. Lékař jí podá sedativa před aplikací léku, který jí zastaví srdce.

Tvrdí, že během procesu eutanazie si „lékař dává opravdu na čas“. Právě sedativy se „uklidní nervy a vytvoří příjemná atmosféra“. Po otázce lékaře, zda je připravena, „zaujme své místo na gauči“.

Poté se jí opět zeptá, zda si přeje podstoupit eutanazii, než zahájí zákrok a popřeje jí „šťastnou cestu“.

„V mém případě to bude asi přání, abych si pěkně zdřímla. Nesnáším, když lidé říkají šťastnou cestu. Já nikam nepůjdu,“ dodala Zoraya ter Beeková.

Rozhodla se, že nebude mít pohřeb a bude zpopelněna. Přítel rozptýlí její popel na „pěkném místě v lese“, které spolu vybrali.

Po smrti Ter Beekové komise pro přezkum eutanazie posoudí její případ, aby se ujistila, že lékař dodržel všechna „kritéria náležité péče“, a pokud ano, nizozemská vláda prohlásí, že její život byl ukončen zákonně.

Nizozemsko je jednou z pouhých tří zemí v EU, kde je praxe asistovaného umírání legální, eutanazie je tam povolena od roku 2002 pro ty, kteří zažívají „nesnesitelné utrpení bez vyhlídky na zlepšení“.

Ze statistických dat vyplývá, že v Nizozemsku v roce 2022 ukončilo svůj život eutanazií 8720 lidí, což je o 14 procent více než v předchozím roce.

Podle nizozemských zákonů musí pacient k tomu, aby mu bylo přiznáno právo na eutanazii, získat souhlas dvou nezávislých lékařů, z nichž oba musí souhlasit s tím, že jeho případ splňuje podrobná kritéria.

Dotyčný pacient musí být také považován za „duševně způsobilého“ k tomu, aby se rozhodl pro eutanazii, což představuje problém pro pacienty trpící demencí.

O eutanazii většinou žádají lidé, kteří jsou postiženi fyzicky a trpí nesnesitelnými tělesnými bolestmi. Ačkoliv i psychické problémy dokážou srovnatelně znemožňovat plnohodnotný život, eutanazie je v těchto případech ojedinělá.