Merz pozval do Německa syrského prezidenta, chce s ním jednat o deportacích

Německo chce podle Merze pomoci Šarovi stabilizovat Sýrii, ale také deportovat syrské občany s trestní minulostí. Zároveň kancléř podle agentury Reuters zdůraznil, že občanská válka v Sýrii již skončila, a proto neexistují žádné důvody, aby byl Syřanům v Německu udělován azyl. „Chci s Šarou probrat, jak to můžeme vyřešit,“ řekl Merz.

Jeho konzervativní předchůdkyně Angela Merkelová před 10 lety dohlížela na historickou „politiku otevřených dveří“, která přilákala do Německa přes milion migrantů, z nichž mnozí byli Syřané prchající před občanskou válkou. Od té doby se ale vnitropolitická situace v Německu změnila. Prudce vzrostla podpora krajní pravice a Merzova CDU začala prosazovat mnohem tvrdší linii v oblasti migrace, bezpečnosti hranic a v neposlední řadě také slíbila urychlení deportací.

V rámci příprav masových deportací Afghánců, především pachatelů trestné činnosti a těch, kteří jsou považováni za nebezpečné, začala německá vláda jednat také s radikály z Tálibánu. Berlín za to sklidil ostrou kritiku uprchlických organizací, které zdůrazňují, že Afghánistán „není bezpečnou zemí“ a vládne tam „režim, který utlačuje ženy, systematicky používá násilí a provádí politiku genderového apartheidu“.

Nyní aktivisté bijí na poplach, že „nepřípustná“ dohoda mezi Berlínem a Kábulem by mohla být dokončena v nadcházejících týdnech. Kromě toho podle listu El País tvrdí, že za to Německo přijme dva tálibánské diplomaty, kteří plánují vztyčit na afghánském velvyslanectví v Berlíně vlajku Tálibánu. To spustilo rozhořčení také mezi německými veterány války v Afghánistánu.

Šarův příjezd zatím nemá v Německu tak negativní ohlas, i když jeho nástup do prezidentské funkce provázely ozbrojené boje s kurdskou, a především drúzskou menšinou žijící v Sýrii se stovkami obětí.

Od převzetí moci od bývalého prezidenta Bašára Asada v prosinci 2024 podnikl Šara řadu zahraničních cest. Jeho vláda se snaží obnovit vazby Sýrie se světovými mocnostmi, které se za Asadovy vlády Damašku vyhýbaly. Očekává se, že v první polovině listopadu navštíví Washington, kde ho nejspíš vřele uvítá americký prezident Donald Trump.

Šara patřil k teroristické organizaci Al-Káida, bojoval proti invazi amerických sil do Iráku a strávil pět let v amerických vězeních pro džihádisty včetně nechvalně proslulého Abú Ghrajbu. Na Trumpa udělal při květnovém setkání v saúdskoarabském Rijádu ohromný dojem. Po jednání o Šarovi prohlásil, že je to „mladý, atraktivní chlap, drsňák“, který má šanci udržet „Sýrii pohromadě“.