Hlavní obsah

Lója džirga hodnotí vládu tálibů. Smí se i kritizovat

Do Kábulu se sjely tři tisícovky místních vůdců a náboženských hodnostářů, aby se zúčastnili třídenní rady, která má vyhodnotit, jak islamistické hnutí Tálibán vládne Afghánistánu.

Foto: Ntb, Reuters

Delegace Tálibánu na jednáních v Norsku

Článek

Podle stanice France 24 setkání zvané též Lója džirga (Velký kruh) nemá přesně stanovený okruh témat, jeho účastníci podle představitelů Tálibánu budou smět vládu islamistického hnutí kritizovat.

Cílem jednání Lója džirgy bude vyhodnotit výsledky „islámského emirátu“, jak tálibové Afghánistán nazývají. „Účastníci budou smět hovořit o všem, co narušuje jeho obraz. Smějí si také stěžovat,“ sdělil stanici zdroj z tálibánské vlády. Není ale jasné, zda se to týká například omezování práv žen v přístupu ke vzdělání a zda se jednání nějaké ženy vůbec účastní. Podle France 24 jsou mezi delegáty pouze muži.

Zemětřesení jako test

Jistě se ale budou zabývat zemětřesením, které minulý týden zasáhlo jihovýchodní část země a podle tálibů připravilo o život více než tisíc lidí, nejméně dva tisíce jich zranilo a zničilo deset tisíc domů. Informace z některých postižených oblastí stále nejsou k dispozici, afghánské úřady po 48 hodinách přerušily pátrání po lidech v troskách.

Zemětřesení v Afghánistánu a Pákistánu zabilo téměř tisíc lidí, stovky raněných

Svět

Afghánistán se po loňském návratu Tálibánu k moci propadl do hluboké ekonomické krize a izolace. Odstraňování trosek po zemětřesení i shánění a distribuce humanitární pomoci se podle všeho stane hlavním testem schopnosti radikálů vládnout 39milionové zemi.

Pomoci se těžce zkoušené zemi dostává z více či méně překvapivých míst. Do té první skupiny patří bezpochyby Spojené státy, které na okamžitou pomoc po zemětřesení vyhradily skoro 55 milionů dolarů (1,2 mld. Kč). Podle Antonyho Blinkena, šéfa americké diplomacie, půjde o nádobí, kanystry na vodu, přikrývky, oblečení včetně hygienických potřeb, které mají zabránit šíření nemocí přenášených kontaminovanou vodou.

S humanitární pomocí se připojily také Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan či Spojené arabské emiráty. Tuny potřebného materiálu už poslal sousední Pákistán, který se obává přílivu afghánských migrantů.

Na místě jsou dodávky z Íránu a Kataru, Indie přes napjaté vztahy s Afghánistánem poslala 27 tun zásob, za jejichž distribuci jsou odpovědné humanitární organizace, které v postižených oblastech operují.

Německo, Norsko a další západní země posílají pomoc pouze přes agentury OSN, nikoli ve spolupráci s Tálibánem, jehož vládě se nedostalo mezinárodního uznání.

Ženy v Afghánistánu mohou na veřejnost znovu jen v burce

Blízký a Střední východ

OSN při této příležitosti po­dle stanice BBC připomněla, že na humanitární programy, které živily v Afghánistánu miliony lidí, odvracely hladomor a držely nad vodou minimální zdravotnický systém, jí letos chybí tři miliardy dolarů.

Světová zdravotnická organizace pak oznámila, že zintenzivňuje dohled nad šířením infekčních nemocí v nejvíce postižených afghánských oblastech.

Reklama

Výběr článků

Načítám