Hlavní obsah

Kreml přiznal, že jedná o dovozu benzínu a nafty

Ruská vláda jedná s dalšími zeměmi o nákupu benzínu a motorové nafty, aby se pokusila stabilizovat domácí trh s palivy. Ten je v krizi po sérii ukrajinských dronových útoků na ropné rafinerie a energetickou infrastrukturu, které vedly k přídělovému systému. Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková podle listu The Moscow Times vyzvala veřejnost, aby to „nedramatizovala“.

Foto: Profimedia.cz

Několikakilometrová fronta u čerpací stanice Rosněfť na amurské dálnici R257 poblíž Čity v Zabajkalském kraji.

Článek

Kreml oficiálně potvrdil, že Rusko kvůli kritickému nedostatku pohonných hmot jedná v zahraničí o dovozu benzínu a motorové nafty. „Probíhají aktivní diskuse,“ řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Odmítl však jmenovat konkrétní země zapojené do rozhovorů.

„Pokud se podaří dosáhnout dohod za přijatelných cenových hladin, pak se dovoz realizuje,“ dodal.

Agentura Reuters oznámila, že Rusko již několik týdnů jedná o dovozu 50 000 tun benzínu třídy AI-92 z Kazachstánu. Astana ovšem mlžila a tvrdila, že Moskva kazašský stát oficiálně neoslovila.

Předsedkyně Rady Federace (horní komory ruského parlamentu) Valentina Matvijenková ve středu vyzvala veřejnost, aby „problém nedramatizovala“.

„Situace je skutečně obtížná, náročná. Chce to čas. A já jsem si jistá, že se situace napraví. Vláda činí potřebná rozhodnutí,“ řekla podle listu Kommersant. „Nesmíme to přehánět s dramatizací, nesmíme naříkat a sténat, ale spíše společně pracovat na nalezení řešení,“ doplnila.

Problémy s palivy, které oficiálně už přiznal i ruský prezident Vladimir Putin, se v Rusku vyskytují od konce května. Způsobily je série ukrajinských dronových útoků na rafinerie a ropnou infrastrukturu. Jako první podle deníku The Moscow Times omezení na dodávky benzínu oznámily úřady na okupovaném Krymu, kde problémy s palivy prohloubily ukrajinské údery na dopravní infrastrukturu, a především silnice a mosty spojující poloostrov s ruskou pevninou.

Foto: Profimedia.cz

Předsedkyně Rady Federace, horní komory ruského parlamentu, Valentina Matvijenková

Od té doby celé Rusko přešlo u benzínu a nafty na přídělový systém. Dostatek paliva je jen pro armádu, bezpečnostní složky a záchranáře. Jednotlivci a „nestátní“ firmy jsou bez šance, což postihne hlavně soukromé zemědělce.

Rusko v minulosti platilo za druhého největšího vývozce ropy na světě a třetího světového exportéra rafinovaných ropných produktů. Poté, co si ukrajinské dronové útoky vynutily uzavření několika velkých rafinérií, se produkce benzínu snížila o 25 procent.

Premiér zakázal zveřejňovat zprávy o vývoji cen

Ceny pohonných hmot navíc začaly v Rusku rychle růst. U benzinu to bylo podle oficiálních údajů o 9,8 procenta od začátku roku. Podle The Moscow Times se ale cena běloruského benzínu v Rusku za uplynulý měsíc zdvojnásobila.

V nařízení vydaném minulý týden však premiér Michail Mišustin nařídil ruskému státnímu statistickému úřadu, aby pozastavil své týdenní veřejné zprávy o cenách pohonných hmot. Rosstat však v úterý uvedl, že bude i nadále zveřejňovat údaje o maloobchodních cenách.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na své zdroje z maloobchodních řetězců čerpacích stanic, ceny pohonných hmot v Rusku poprvé přesáhly hranici 100 rublů (27 korun) za litr.

„Nezávislí maloobchodníci se cenové hranici 100 rublů za litr přiblížili už před dvěma týdny. Ale nepřekročili ji, protože jejich software nebyl nakonfigurován tak, aby na reklamních tabulích inzeroval trojciferné ceny,“ uvedly zdroje agentury. Po technických úpravách už to ale je možné.

Výběr článků

Načítám