Hlavní obsah

Kerosin nad zlato. Evropské letectví míří ke katastrofě

Kerosin nad zlato by mohla znít parafráze slavné pohádky. Situace současných dnů však připomíná scénář thrilleru, který se může stát pro miliony Evropanů hořkou realitou, píše web kettner-edelmetalle.

Foto: Stringer, Reuters

Hormuzský průliv je blokován Íránem.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Evropský letecký průmysl je životně závislý na Hormuzském průlivu, odkud pochází polovina leteckého paliva dostupného na evropských letištích.
  • Evropa si svou zranitelnost způsobila sama energetickou politikou, včetně uzavírání rafinerií a ideologicky motivovaných environmentálních regulací.
  • Dovoz leteckého paliva do Evropy klesl na 420 tisíc barelů denně, což je nejnižší úroveň od března 2022.
Článek

Tanker Rong Lin Wan, plující pod singapurskou vlajkou, bude zřejmě poslední lodí, která přiveze z Perského zálivu do Evropy kerosin. Hormuzský průliv, dopravní tepna pro pětinu ropy a plynu z Perského zálivu, je stále zablokovaný a s jeho opětovným zprovozněním to nevypadá nijak nadějně.

Přitom právě na této dopravní cestě je evropský letecký průmysl životně závislý. Přibližně polovina leteckého paliva dostupného na evropských letištích pochází z rafinerií dopravovaných tímto strategickým průlivem.

Provozní ředitel jedné z největších evropských aerolinek v italském deníku Corriere della Sera varoval, že Evropa bude na konci dubna nebo začátkem května zažívat zoufalý nedostatek kerosinu.

Kdokoli se domnívá, že za touto katastrofou je pouze geopolitická situace, velmi se mýlí, píše web edelmetalle. Evropa si tuto zranitelnost v průběhu let způsobila sama, a to energetickou politikou. Uzavírání rafinerií, klesající místní produkce, a především ideologicky motivované environmentální regulace, které předepisují větší využívání biopaliv, situaci systematicky zhoršovaly. Biopaliva stojí pětkrát více než klasický kerosin. Situaci zhoršují také sankce vůči Rusku.

Je to vzorec, který se opakuje v evropské energetické politice. Na prvním místě jsou zelené ideje, ale vůbec se nezvažují důsledky. Zavírají se rafinerie ve jménu ochrany klimatu a země jsou závislé na vzdálených dodavatelích. Když se projeví geopolitická realita, Evropa je ochromena. Brusel si žádné poučení z nedostatku plynu po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 nevzal, píše web.

Bohužel selhávají i obvyklé alternativy. Indie, která je důležitým dodavatelem kerosinu pro Evropu, se stále více orientuje na východ, kde jsou lákavé vyšší marže. Jižní Korea a Čína zavádějí exportní omezení, aby ochránily své domácí trhy. Singapur zažívá prudké výkyvy cen. Tankery, již naložené kerosinem, se vychylují z evropských tras a míří za bohatšími zákazníky, uvádí George Shaw z analytického studia Kpler a dodává: „Evropa je prostě na konci fronty.“

Data analytické firmy Vortexa mluví jasně - dovoz leteckého paliva do Evropy klesl na 420 tisíc barelů denně, což je pokles o 40 procent oproti předchozímu týdnu a nejnižší úroveň od března 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu vyvolala první energetický šok. Současně jsou zásoby na tankových stanicích Amsterdam-Rotterdam-Antverpy podprůměrné.

Důsledky mohou být devastující. Bez stejného objemu paliva se nemůže provozovat stejný počet letů. Pokud zůstane Hormuzský průliv v dubnu uzavřen, tisíce letů se budou muset zrušit a stovky letadel se uzemní. Lufthansa již zvažuje vyřazení 20 až 40 letadel.

A nejde jen o množství, ale také o cenu. Tuna kerosinu dosáhla v posledních dnech částky téměř 1 800 dolarů (38 tisíc korun). Je to více než dvojnásobek ceny na konci letošního února. Takzvaný „crack spread“, tedy rafinerská marže, která není kryta předběžnými smlouvami, musí být hrazena výhradně leteckými společnostmi. Každý si může spočítat, co to znamená pro ceny vstupenek.

Mezi červnem a zářím, kdy letecký provoz dosahuje vrcholu a miliony Evropanů chtějí letět na dovolenou, hrozí nedostatek, který nutí k masivním operačním omezením. Turistická letiště a ostrovy, které jsou již nyní obtížněji zásobovatelné, by mohly být zvláště postiženy. Například Řecko musí dovážet téměř 82 procent svých potřeb kerosinu, Španělsko a Portugalsko 70 procent, Polsko dokonce 97 procent.

Pokud se podaří Hormuzský průliv zprovoznit do poloviny nebo konce dubna, nebude hrozit žádné riziko dodávek. Pokud průliv zůstane uzavřen, může být ohroženo mezi 10 až 25 procenty dodávek mezi květnem a červnem. A i kdyby se průliv brzy otevřel, úplné zotavení by trvalo týdny nebo měsíce, tvrdí generální ředitel Ryanairu Michael O'Leary.

Tato krize opět odhaluje fatální důsledky energetické politiky, která staví ideologii nad bezpečnost dodávek. Zatímco Brusel diskutuje o stále ambicióznějších klimatických cílech a zpřísňování kvót na biopaliva, základní otázka energetické nezávislosti byla trestuhodně opomíjena, připomíná web. Evropa se podle něj vmanévrovala do závislosti, která se nyní pod tlakem geopolitických otřesů zhroutí jako domeček z karet.

Výběr článků

Načítám