Jourová se pře s Leyenovou, chce tvrdší přístup vůči Polsku a Maďarsku

Podle Spiegelu je česká místopředsedkyně EK v otázce tlaku vůči Polsku a Maďarsku „jasnější a tvrdší než von der Leyenová“, která je podle listu naopak vůči upadajícímu právnímu státu a zvyšujícímu se autoritářství v těchto zemích nyní benevolentnější.

Komise několik měsíců blokovala Polsku vyplacení peněz z pandemického balíku obnovy. Jako podmínku k uvolnění peněz dala Varšavě nápravu kritizovaného justičního systému, který v posledních letech doznal řady reforem, a kritici upozorňují, že se snížila nezávislost polských soudů.

Zatímco však Jourová, do jejíž agendy dohled nad dodržováním vlády práva v členských zemích EU spadá, stále není spokojená a označuje dosavadní změny za nedostatečné, von der Leyenová i přes menší výhrady podle Der Spiegelu s vyplacením peněz počítá, jakmile Polsko zmíněné závazky splní.

Hlavní motivací, proč Leyenová s Polskem i přes tamní kolize s nezávislým právním státem chce vyjít po dobrém, je válka na Ukrajině a s ní spojená uprchlická vlna. Právě Polsko je totiž pro zvládání migrace Ukrajinců do zemí EU klíčové a přijalo jich dosud ze všech členských zemí nejvíce.

Kvůli snaze blokovat „korona fondy“ v srpnu vyhlásil s nadsázkou celé Evropské komisi předseda polské vládní strany PiS Jarosław Kaczyński válku. Vyhrožoval, že pokud peníze nevyplatí, sesadí s pomocí politické aliance v Evropském parlamentu von der Leyenovou i celou Komisi.

Na paškál si vzala i Maďarsko, jehož demokracii označila za „nemocnou“. To pobouřilo maďarského autoritářského premiéra Viktora Orbána, který požadoval její rezignaci, píše německý list. Jenže Jourová v otázce vyplácení fondů pandemické obnovy Polsku nerozhoduje – to náleží právě prezidentce Komise von der Leyenové.

Zatímco někteří Jourovou kvůli odmítání „líných kompromisů“ kritizují, německý europoslanec za Zelené Daniel Freund její neústupnost kvituje: „Jsou komisaři, kteří skutečně chtějí podniknout rozhodné kroky proti porušování zásad právního státu,“ ocenil Jourové přístup.

Jmenování Jourové místopředsedkyní Komise mělo být signálem vstřícnosti vůči zemím střední a východní Evropy, poznamenává Der Spiegel. Také se očekávalo, že spojí Brusel a země na východ od něj.

Přestože třeba v otázce odmítání uprchlických kvót stála Jourová za východoevropskými zeměmi, v postoji vůči Polsku a Maďarsku naopak Brusel a Východoevropany rozdělila.