Hlavní obsah

Izrael a Palestinci na poslední chvíli zažehnali novou válku. Aspoň prozatím

Právo, DPA, ČTK, nek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Masivní raketové ostřelování Izraele z Pásma Gazy a odvetné údery izraelského letectva v úterý vyostřily napětí mezi židovským státem a Palestinci na nejhorší úroveň od roku 2014. Podle některých komentářů se obě strany ocitly na pokraji nové války. V úterý se sice objevila zpráva o uzavřeném příměří, izraelský bezpečnostní kabinet po šestihodinovém jednání ale vydal armádě pokyn, aby pokračovala v operacích podle potřeby.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Následky izraelského ostřelování Pásma GazyVideo: Reuters

 
Článek

Od pondělka vypálili palestinští extremisté z Gazy na Izrael na 400 raket a granátů. Izraelská armáda odpověděla útoky na stovku vojenských cílů, které si vyžádaly šest mrtvých Palestinců, z nichž čtyři byli členy militantních uskupení. V izraelském městě Aškelonu zahynul jeden muž, jehož dům zasáhla raketa. Na obou stranách jsou i zranění. Izraelský obranný systém Iron Dome (Železná kopule) zlikvidoval více než sto raket.

Podle izraelských médií sice Izrael a palestinské radikální skupiny z Pásma Gazy přistoupily na příměří, které zprostředkovaly Egypt, OSN, Norsko a Švýcarsko, je ovšem otázkou, jak dlouho dohoda vydrží.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v předchozích dnech opakovaně zdůraznil, že Izrael nemá jinou alternativu než zastavit útoky radikálů, a Izraelský bezpečnostní kabinet po včerejším šestihodinovém jednání vydal armádě pokyn, aby pokračovala v operacích proti pásmu podle potřeby.

Odveta za akci speciálních jednotek

Většina munice odpálená z Pásma Gazy dopadla do neobydlených oblastí. Jedna zasáhla v pondělí jedoucí autobus v jižním Izraeli, v němž byl těžce zraněn voják.

Palestinští radikálové tvrdí, že jejich pondělní ostřelování bylo odvetou za nedělní operaci speciálních jednotek izraelské armády, která na území pásma zabila sedm Palestinců, včetně jednoho z velitelů ozbrojeného křídla hnutí Hamás.

Foto: Suhaib Salem, Reuters

Obyvatelé Gazy procházejí kolem trosek budovy zničené izraelskými nálety.

Izrael na ostřelování reagoval bombardováním, při němž zasáhl několik budov včetně studia televize Al-Aksá, oficiální televize Hamásu. V Pásmu Gazy i v izraelských městech u hranic s pásmem zůstaly v úterý uzavřeny školy i úřady.

Hamás mezitím pohrozil novými útoky na izraelské cíle, včetně těch, které jsou ve větší vzdálenosti od Pásma Gazy než Aškelon.

Rakety mohou zasáhnout i Jeruzalém

Hamás má podle izraelských informací k dispozici na 20 tisíc raket a granátů různého dosahu. Některé z nich jsou schopny zasáhnout největší izraelská města Tel Aviv a Jeruzalém i vzdálenější cíle, potvrdil mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus.

Při protestech na hranicích Pásma Gazy s Izraelem zemřelo od letošního března už asi 200 Palestinců a jeden izraelský voják. Většinu těchto Palestinců zastřelila izraelská armáda, která používá proti protestujícím ostré náboje, za což ji kritizovala i OSN. Izraelská armáda hájí použití ostrých nábojů s tím, že brání své území.

Palestinci při protestech házejí na vojáky kamení, zapalují pneumatiky nebo posílají přes hranici zápalné balony s hořlavinami.

Izrael, USA i Evropská unie považuje Hamás na teroristickou organizaci. Židovský stát zavedl v roce 2007 blokádu Pásma Gazy, k níž se připojil také Egypt. Obě země to zdůvodňují bezpečnostními zájmy. V Gaze žijí v krajně obtížných podmínkách zhruba dva miliony lidí, kteří nemají dostatek pitné vody a mají omezený přístup k elektřině.

Reklama

Výběr článků

Načítám