Článek
CPC je podřízený orgán Ekonomické a společenské rady (ECOSOC) a Valnému shromáždění. Írán v něm může uplatňovat vliv na strategické plány OSN pro monitorování toho, jak jsou naplňovány základní lidské svobody a práva.
Hovořit může například do směru strategií předcházení extremistickému násilí nebo do koordinace politiky OSN ohledně globálního dohledu nad zbraněmi. Členem bude až do roku 2028, přičemž íránský zástupce Alí Hadžílárí byl jmenován jedním z místopředsedů výboru.
Írán je přitom zemí, v níž lidská práva nevzkvétají. Podle společné zprávy humanitárních organizací bylo v roce 2025 v zemi popraveno nejméně 1639 lidí, tedy v průměru více než čtyři osoby denně, což je nejvyšší počet za téměř čtyři desetiletí. Letos Teherán brutálně potlačil protirežimní protesty vyvolané ekonomickými problémy.
Před několika lety zase krvavě zasáhl proti demonstracím vyvolaným smrtí Mahsy Amíniové. Mladá Kurdka zemřela v září 2022 po zákroku policie, které vadilo, že neměla dobře nasazený hidžáb a byly jí vidět vlasy. Smrt Amíniové vedla k vyloučení zástupce Íránu z komise OSN pro postavení žen.
Kromě toho Teherán dlouhodobě podporuje teroristické skupiny na Blízkém východě, včetně libanonského Hizballáhu či jemenských Húsíů.
Prostě se to tak dělá
Současné dosazení Íránu do orgánu, jehož náplň je zjevně v rozporu s praxí, kterou země uplatňuje vůči vlastnímu obyvatelstvu, je důsledkem zvyklostí v rámci OSN. Státy se do jednotlivých výborů vybírají na základě rozčlenění do regionálních skupin, v nichž má každá garantována svá místa. Na nich se pak střídají v rámci rotace.
V daném případě byl Írán nominován asijsko-pacifickou skupinou. Nominaci podpořily Čína a Rusko. Pokud samotná skupina s návrhem souhlasí, obvykle se hlasuje aklamací, a ne tajně.
Spojené státy jako jediné konsenzus narušily, když označily Írán jako stát nezpůsobilý pro tuto funkci. Velká Británie a Francie se ale rozhodly formální hlasování nevynucovat, aby se zachovala praxe rotace. Tím vyvolaly kritiku ze strany obhájců lidských práv, kteří trvají na tom, že morální principy jsou důležitější než procedurální normy a zvyky.
Následně vyzvala nevládní nezávislá organizace UN Watch Kanadu, Francii, Španělsko, Norsko, Nizozemsko, ale třeba i Austrálii, Británii, Finsko, Švýcarsko či Rakousko, které nyní v ECOSOC působí, aby podaly vysvětlení, proč umožnily, aby se Írán stal členem CPC.
UN Watch chce také vědět, proč ECOSOC aklamací zvolil Čínu, Kubu, Nikaraguu, Súdán a Saúdskou Arábii do vlivného výboru pro nevládní organizace. V tomto případě byly USA také proti, ačkoliv jako země nesplňující požadavky pro tuto funkci označily jen Kubu a Nikaraguu.
