Hlavní obsah

Iráčané: Jsme svobodní, ale bez domova

– LONDÝN
Novinky, Luke Harding, The Guardian

Tam, kde ještě koncem března stál ve vesnici Bijara udržovaný dům Ašrafa Sadaka (45), nyní zeje obrovský kráter. Vyhloubila ho téměř tisíc kilogramů vážící americká bomba. Smetla i tři pečlivě uklizené pokoje, včetně vybavení. Sousední mešita dopadla o něco lépe. Úlomky nálože narušily místy "jen" zdivo, srazily svícen a poškodily kopuli.

Foto: Petr Hejna

Jeff Beck

Článek

"Nic mi nezbylo. Všechno je zničené," stěžuje si Sadak stojící na plechu, jenž kdysi býval střechou obchodu s potravinami. "Jestli mi někdy Američané koupí nový dům, asi to lépe pochopím," dodává neurčitě.

Bomba nebyla vyslána proti jeho obydlí, ani neměla zasáhnout mešitu a srovnat se zemí oblíbený krámek. Měla zničit Sadakovy sousedy, radikální muslimy ze skupiny Ansár al-islám, kteří až do uplynulého víkendu kontrolovali malou oblast na severovýchodě Iráku, nedaleko iránských hranic. Minulý pátek je napadli kurdští bojovníci z Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK) podporovaní právě americkými specialisty, letadly a municí.

Radikálové byli rozprášeni

Zhruba hodinová řež skončila útěkem radikálů do přilehlých hor, kde se opevnili a z vrchu odstřelovali vše živé. V provizorní přírodní pevnosti vydrželi jen chvíli, ještě týž den oznámila PUK, že osvobodila šest vesnic. Stoupence Ansár al-islám následně označila za skupinu spolupracující s teroristickou organizací al-Kajdá. "Zabili jsme hodně nepřátel. Jen zlomek se stále brání," komentoval vítěznou akci za PUK jeden z velitelů Omar Saíd Ali.

Zpráva o úspěchu se rychle dostala do Washingtonu, kde v pondělí velitel invaze do Iráku generál Tommy Franks slavnostně prohlásil: "Koaliční vojsko zneškodnilo v posledních 48 hodinách na severu Iráku početnou skupiny teroristů."

Muž pláče nad zbořeným domem

Obyvatelé vesnice ale "osvobození" vnímají se smíšenými pocity. "Vše začalo v pátek v 11 hodin dopoledne. Díval jsem se, jak americké stroje nalétávají na mou vesnici. Jsem šťastný, že radikálové odešli, nemám teď ale nic. Co mám dělat?" ptá se bezradně Sadak.

Žena vítá svobodu

Asi 500 stoupenců Ansár al-islám žilo ve vesnici dva roky. Za tu dobu z velké části splynuli s místními obyvateli. Trvali na jediném - povinném nošení závojů halících tváře dívek a žen. "Cítila jsem se jako ve vězení," říká 53letá Astari Ali Muhammadová, jež mohla poprvé po 24 měsících vyjít na ulici bez látky skrývající její tvář. "Nosila jsem závoj i při zametání verandy. Nemohla jsem bez něj ani na chvíli usnout na střeše svého domu. Řekli mi, že když zákaz poruším, zemřu. Každý den je nyní skvělý. Nevadí mi, že mé obydlí už nestojí," konstatuje při vybírání nepoškozených věcí z hromady trosek zcela zničeného domu.

Rozstřílené vesnice

Boje v oblasti pokračují. Všichni zde čekají na velké útoky směřované na města Mosul a Kirkúk. Zhruba tisíc pět set obyvatel bývalé enklávy spravované Ansár al-islám je dnes svobodných. Radost jim ztrpčuje "maličkost", boje kolem jejich vesnic jim vzaly majetek i domov.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám