Článek
(Od našeho zvláštního zpravodaje v Haagu)
Členské státy se zavázaly, že tohoto cíle dosáhnou nejpozději do roku 2035, s tím, že v roce 2029 plnění tohoto cíle přezkoumají. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO.
„NATO se tím stane silnější a smrtelnější aliancí,“ zdůraznil na závěrečné tiskové konferenci generální tajemník Aliance Mark Rutte s tím, že Evropa a Kanada na tom ponesou spravedlivější podíl.
Generální tajemník NATO na středeční tiskové konferenci v Haagu
„Spojené státy to od Evropy žádají už dlouho, od dob prezidenta Dwighta Eisenhowera. Teď se k tomu konečně dostaneme. Je to nezbytné v kontextu hrozeb, které vycházejí z Ruska ale i Číny,“ řekl dále Rutte.
Šéf NATO současně přislíbil další vojenskou podporu Ukrajině, která už přes tři roky čelí ruské agresi. „Nadále budeme Ukrajinu podporovat, aby mohla v budoucnu užívat trvalého míru,“ zdůraznil Rutte s tím, že cesta Kyjeva k členství v NATO je „nezvratná“.
Schválená dohoda o zvýšených výdajích na obranu výslovně stanoví, že každý členský stát musí v budoucnu vynaložit částku nejméně 3,5 procenta HDP, aby „pokryl základní obranné požadavky a splnil cíle NATO v oblasti schopností“.
Do těchto výdajů bude možné započítat například výdaje na boj proti terorismu a vojenskou infrastrukturu. Mohlo by se jednat například o investice do železničních tratí, mostů kompatibilních s tanky a rozšíření přístavů.
Od státníků na summitu toto vysvětlení ovšem prakticky nezaznělo. Všichni mluvili jednoduše o pěti procentech HDP na obranu. Diplomatické zdroje již dříve informovaly, že tak činí záměrně, aby americký prezident Donald Trump, který zvýšení obranných výdajů silně podporuje, nenabyl při komplikovanějším vysvětlování nového cíle pocit, že jej ve skutečnosti spojenci podvádí.
Slovensko ani Španělsko dohodu o zvýšení prostředků na obranu neblokovaly a závěrečnou deklaraci schválily. Obě země ale oznámily, že se k novému cíli výdajů na obranu nezavázaly.
Jen krátce před summitem samotným se změnila lhůta, do kdy by členové NATO měli nový výdajový cíl splnit. Ještě před týdnem se počítalo s tím, že touto lhůtou bude rok 2032, ale nakonec se posunula o tři roky. Zákulisní zdroje uvádí, že mezi státy, který tento odklad požadovaly, byla i Velká Británie, která si totiž už dříve vypracovala rozpočet, ve kterém počítala s pomalejším zvyšováním nákladů na obranu.
